Nejprůzračnější jezero světa je v ohrožení. Zkázu mu může přivodit rostoucí popularita

Uhrančivá krajina k vodní ploše dlouhodobě láká množství turistů, titul nejčistšího jezera světa zájem ještě umocňuje. Ochránci přírody se ale obávají, že právě popularita by se pro Blue Lake mohla stát prokletím, přičemž největší starosti jim přidělává rozšíření mikroskopické řasy lindavia, které se velmi nelichotivě přezdívá jezerní sopel. Těsně pod hladinou totiž vytváří odpudivý povlak hnědého slizu, který připomíná nosní hlen, informuje CNN.

Řasa se v okolí již vyskytuje a podle ochránců přírody hrozí, že ji turisté omylem zanesou hlouběji do národního parku na botách nebo v lahvích na pití. A to by pro jezero s nejprůzračnější vodou na světě znamenalo velký problém.

Řasa lindavia na Nový Zéland pravděpodobně dorazila ze Severní Ameriky na rybářském vybavení. Alespoň si to myslí Phil Novis z vládního přírodovědného institutu Landcare Research. Výskyt organismu byl poprvé zaznamenán začátkem tohoto tisíciletí a od té doby se hojně rozšířil. „Hlavním roznašečem je člověk,“ uvedl Novis. Doplnil, že jeho tým sbíral data z 380 novozélandských jezer, lindavia se vyskytovala pouze v těch, která jsou lidem dobře přístupná.

„Jsme tím velmi znepokojeni. Pokud se tento invazivní mikroorganismus dostane do jezera, má potenciál způsobit rozsáhlé škody, ovlivnit kvalitu vody a její celkový stav,“ uvedla ekoložka Jen Skiltonová, která působí v neziskové organizaci Ngāti Apa ki te Rā Tō.

Katastrofický scénář by to přitom nebyl jen pro návštěvníky a přírodu jako takovou, ale i pro místní maorský kmen Ngāti Apa, pro nějž má jezero velký kulturní a spirituální význam. Přestože vodní plochu již členové kmene nevyužívají k rituálům, je stále významnou součástí jejich identity.

„Uchováváme spojení s našimi dávnými tradicemi, abychom zajistili, že bude Rotomairewhenua k dispozici i budoucím generacím,“ doplnila Skiltonová.

Od roku 2013, kdy byla zveřejněna studie o čistotě místní vody, se počty turistů u jezera více než zdvojnásobily. „Předtím šlo o krásné místo, které sice bylo známé, ale mnoho lidí k němu nechodilo. S titulem začalo množství turistů vzrůstat,“ uvedla Melissa Griffinová z novozélandského úřadu pro ochranu přírody.

Ochránci proto podél cesty k jezeru vztyčili množství informačních cedulí, které před potenciálním nebezpečím varují. Vznikla zde také „čisticí stanoviště“, kde si mohou lidé očistit boty a další výbavu, aby řasu neroznášeli. Návštěvníci by ale především neměli s vodou v jezeře nijak interagovat – v úvahu nepřichází plavání, smočení ručníku na osvěžení ani podvodní fotografie z akčních kamer. Nejde přitom jen o ekologické riziko, ale také o projev respektu vůči původním obyvatelům.

Omezit návštěvníkům vstup by bylo podle úřadů příliš složité a navíc nejde o cestu, kterou by se chtěli ochránci vydat. Místo toho chtějí turisty informovat o tom, že jejich chování má na přírodu reálný dopad. „Vzrůstající počty návštěvníků přinášejí možnosti, ale i zodpovědnost. Je klíčové, aby všichni lidé porozuměli významu tohoto místa a minimalizovali negativní dopady své návštěvy,“ dodala Skiltonová.