Nejmodernější lyžařská země chce být stále atraktivní a zároveň „zelená“

V Rakousku najdeme největší hustotu areálů a sjezdovek, díky čemuž se vyrovnává určitý přírodní hendikep, že vyšší a rozsáhlejší Alpy mají ve Švýcarsku a Francii. Rakousko vede i v délce lyžařské sezony, která je teoreticky celoroční.

V praxi se lyžuje spíš od října do května, a to hned na několika ledovcích – ani v tom nemá Rakousko mezi alpskými zeměmi konkurenci. A ctižádostivost být alpskou jedničkou v lyžování podtrhuje také fakt, že se tu nejvíce investuje do nových lanovek, zasněžovacích systémů a vybavení areálů vůbec. V Rakousku je lyžování totiž nejen národním sportem, ale i strategickým odvětvím ekonomiky. Proto se bedlivě sledují trendy a preference návštěvníků.

V loňské sezoně mnohá střediska v Rakousku postihla obleva okolo Vánoc, takže tržby si pochvalovaly hlavně výše položené areály – celkově byla sezona slušná, nikoliv však rekordní. Čeští hosté však mnohde v Rakousku návštěvnické rekordy lámali.

Pro české lyžaře je Rakousko přirozeně nejčastější volbou pro lyžování v Alpách, ať už kvůli rozsahu a vybavení areálů, nebo sněhové jistotě, a díky dobré dostupnosti nejbližších středisek od našich hranic se dá na lyže do Rakouska vyrazit třeba i na víkend.

Naopak německých hostů dlouhodobě spíše ubývá, což souvisí se stárnoucí populací „tradičních“ lyžařů i dalšími vlivy, mezi nimiž začíná být stále zřetelnější, že pro leckoho již lyžování není tak „sexy“ jako dřív, nebo je dokonce nežádoucí aktivitou s nepříznivým vlivem na životní prostředí.

Zatímco před 10 lety se lyžařské areály před každou sezonou chlubily hlavně novými, výkonnějšími a pohodlnějšími lanovkami, propojováním stávajících areálů nebo aspoň zavedením superskipasů, platných ve více areálech se stovkami kilometrů sjezdovek, nyní se důraz při investicích přesouvá na vliv na životní prostředí či klima.

U každé nové, zmodernizované či nahrazené lanovky se proto připomíná, že je ekologická, úsporná nebo tzv. udržitelná. Lyžování je přitom poměrně symbiotické s přírodou samo o sobě, zvlášť v Rakousku, kde mohou spotřebovávat prakticky výhradně tzv. zelenou elektřinu.

Aby byla lyžařská sezona termínově spolehlivě plánovatelná, musí ve správný termín přijít také sníh. Více než dvě třetiny sjezdovek v Rakousku jsou proto už dlouhá léta vybaveny zasněžovacími systémy, které se neustále vyvíjejí a vylepšují tak, aby zasněžení sjezdovek proběhlo co nejrychleji a s co nejmenšími energetickými nároky.

Paradoxně větší problémy s vysněžením sjezdovek mají ledovcové areály, kde úbytek ledovců a odhalené morény způsobují velké terénní změny na stávajících sjezdovkách. Občas je tak nutné bagrovat a sjezdovky upravit, narovnat či vést jinudy, což vyvolává pozdvižení zejména u aktivistů.

Nedávno se o tom přesvědčili v Söldenu, kde čistili od morény sjezdovku využívanou i pro závody Světového poháru, byli však nařčeni z ničení ledovce. Mnohé areály přitom ledovce ve vlastním zájmu na léto přikrývají speciální textilní fólií, aby zmírnily jeho úbytek.

Na Stubaiském ledovci letos upravili střední část páteřní sjezdovky Eisjoch, která se po odtání ledovce stala příliš strmou – byla tedy narovnána a rozšířena, aby ji i méně zdatní lyžaři mohli pohodlně využívat. Rozšiřovaly se i úzké pasáže návratové sjezdovky na Mölltalském ledovci.

Oproti nedávné době se však na tyto úpravy předem příliš neupozorňuje, provozovatelé raději odkloní i webové kamery, aby se na stavební ruch, byť legální, zbytečně neupozorňovalo a nebyl třeba mylně pochopen.

Tempo náhrady starých lanovek novějšími se v Rakousku po covidové pandemii zpomalilo, přesto se letos lyžaři budou moci svézt novými zařízeními v hodnotě desítek milionů eur.

Největší investicí v hodnotě 60 milionů eur je 10místná kabinková lanovka Komperdell, která spojuje tyrolskou vesničku Serfaus s lyžařským areálem – oproti původní 6místné kabince vede v nové trase a bude mít mezistanici, díky níž nebude při přesunech po areálu nutné vždy sjíždět až do údolí.

Desetimístné kabinky nové lanovky mají držáky na lyže integrované přímo v podlaze. Součástí investice je nová velká úschovna vybavení, půjčovna i sportovní obchod v nástupní stanici.

V Zillertal Areně spustí novou 10místnou kabinku nazvanou Wilde Krimml, která zajišťuje spojení středisek Zell am Ziller a Gerlos. Nahrazuje původní zalomenou 4sedačku Krimml-X-Press v nové, přímé a větru odolnější trase, takže by nemělo tak často jako dosud docházet k uzavírkám provozu mezi oběma středisky.

Starší vleky či lanovky jsou letos vyměněny za modernější také například v Saalbachu (8sedačka Limberg v prodloužené trase s delšími sjezdovkami), v Kitzbühelu (dvě 6sedačky na trase mezi Jochbergem a Resterhöhe) nebo v Arlbergu (kabinková lanovka ve Stubenu). V Grossarlu postavili kabinkovou lanovku, která zajistí nové propojení se sousedním areálem Dorfgastein přes vrchol Kieserl.

Nový lyžařský terén zpřístupňuje nová kabinková lanovka Galtberg, která nahrazuje ve výrazně prodloužené trase původní vlek Galtalm v lyžařském areálu Schlick 2000 ve Stubaiském údolí. Kromě původní prodloužené červené sjezdovky a její nové varianty přibude ještě lehká modrá trať. V rodinně zaměřeném areálu tak vzniká více prostoru pro méně zdatné lyžaře nebo školy.

„Novinkou“ bude v příští sezoně i dopravní zdržení při cestě ze Salcburku na jih. Kvůli opravě pěti tunelů mezi Gollingem a Werfenem na dálnici A10 bude provoz v tunelech sveden do jediného pruhu. Největší kolony se dají očekávat v pracovní špičce, se zdržením je ale potřeba počítat i o víkendech a prázdninách.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Lyžování a snowboarding v zahraničí od CK