Článek
| Za krásami Pusteven do Beskyd |
24 km, střední obtížnost
Pustevny jsou nejenom top lyžařská, ale i turistická lokalita v Beskydách. Spatříte zde nádherné dřevěné stavby od architekta Dušana Jurkoviče Maměnku a Libušín, v dosahu je rozhledna Cyrilka, socha Radegasta či vrchol Radhoště s nádhernou dřevěnou kaplí Sv. Cyrila a Metoděje.
Náš okruh se skládá ze dvou částí, které se propojují na Pustevnách, kde si můžeme dopřát oběd nebo se třeba na půl cesty jen ohřát.
Na start první části se vydejte, pokud možno, brzy ráno, kdy je trasa z Pusteven na Radhošť a zpět krásně upravená pro bruslení. A kdy není po pěších turistech, kterých se tu přes den tlačí davy, ani vidu ani slechu. Terén není náročný, cesta se vine kolem vyhlídkového altánu Cyrilka a známé sochy Radegasta po hřebeni masívu.
Než se dostanete na Radhošť (4 km), můžete se cestou pokochat pohledem do Frenštátské kotliny, výhledem na štramberský hrad Trúba i nejvyšší vrchol Beskyd Lysou horu. Zde se můžete občerstvit nebo se vydat zpět.
Nejlépe udržovaná beskydská stopa
Druhá část připadá na nejlépe udržovanou beskydskou stopu - trasu Pustevny – Martiňák (cca 8 km). Trať je vedena po dostatečně široké a upravované svážnici po rovině nebo mírně z kopce a zpět pak stále mírně do kopce nebo po rovině. Jedinou výjimkou jsou dva prudší sjezdy na začátku trasy, které budeme na konci muset zase vyšlapat.
Trasa vede převážně po úbočí Čertova Mlýna, je téměř celá chráněná v lese, kromě dvou otevřených výhledů na samotné Pustevny, masiv Radhoště, ale především na hlavní hřeben Vsetínských Vrchů (Bumbálka – Soláň) a na hřeben moravské části Javorníků (Kasárna – Portáš/ Kohůtka).
Na Pustevnách naleznete také standardní lyžařské tratě, které jsou celkem pravidelně upravovány. Jsou velmi fyzicky náročné a nejsou kvůli prudkým sjezdům a výjezdům vhodné pro rekreační ježdění.
| Okruh k Flájské přehradě v Krušných horách |
15km, obtížnost lehká
Krajina severně od Litvínova, rozlehlá náhorní plošina po okrajích zbrázděná četnými údolími potoků, nabízí krásnou trasu s nenáročným profilem, která vede z větší části zalesněným terénem. Vůkolní klid a stopa pouze pro nás – to je Flájský okruh.
Trať je navíc jednou z nejmladších částí Krušnohorské bílé stopy, avšak o to více je atraktivní a neokoukaná. Začátek patnáctikilometrového okruhu je na Dlouhé Louce s nástupem hned z parkoviště Rozcestí (872 m n. m.). Obec tu vznikla na počátku 17. století při obchodní stezce, stoupající z Oseku do Saska.
Cestou k oboře Fláje po modré značce mineme vlevo Vlčí horu (890 m.n.m.) s novou multifunkční rozhlednou z roku 2005, volně přístupnou, nabízející dechberoucí výhledy na České středohoří. Při dobré viditelnosti lze odsud dohlédnout až na Klínovec, jizerskohorský Ještěd či ku Praze.
Vyhlídka z pozorovací věže na Loučné
Naše trasa dále pokračuje na křižovatku k Flájské oboře, kde zabočíme doprava. Při odbočení vlevo bychom zhruba po 2,5 km mohli vystoupat na vrchol nejvyšší hory východní části Krušných hor, Loučnou (956 m.n.m.) s železnou vojenskou pozorovací věží z 50. let (nepřístupnou).
Podél oborního plotu dlouhým klesáním v nádherné přírodě, vysokým lesem a kosodřevinou dorazíme k malebné přehradě Fláje (740 m n. m.), jež vznikla v letech 1954–63 a zásobuje Teplicko a Mostecko velmi kvalitní pitnou vodou. Jde o unikátní, jedinou pilířovou přehradu v ČR.
Náš okruh pokračuje vpravo přes bývalou obec Fláje, která musela ustoupit přehradě. Po levé straně si všimneme starého Flájského mostu, objedeme zalesněný oblý Flájský vrch a po rovné cestě budeme klouzat směrem k druhému Radničnímu rybníku. Hned za rybníkem odbočíme vlevo směr pod Vrchem Tří pánů, dále na Vysokou mýť a zpět do místa našeho startu – na Dlouhou Louku.
Náš okruh pokračuje vpravo přes bývalou obec Fláje, která musela ustoupit přehradě. Po levé straně si všimneme starého Flájského mostu, objedeme zalesněný oblý Flájský vrch a po rovné cestě budeme klouzat směrem k druhému Radničnímu rybníku. Hned za rybníkem odbočíme vlevo směr pod Vrchem Tří pánů, dále na Vysokou mýť a zpět do místa našeho startu – na Dlouhou Louku.
| Na Vysočině vyrazte ze Žďáru k Mamlasovi |
11 km, obtížnost lehká
Při návštěvě kouzelně zelené Vysočiny byste si neměli nechat ujít historické město Žďáru nad Sázavou. Za celosvětový věhlas vděčí obzvláště Zelené hoře, která však není jediným zdejším lákadlem! Díky iniciativě (dnes již bývalého) trenéra mistra světa Martina Koukala Jiřího Bradáče se před pár lety začaly v okolí Žďáru upravovat běžecké tratě rolbou. Jejich počet dosahuje již několika desítek kilometrů.
Začneme ve Ski areálu Martina Koukala, který sousedí s Pilskou nádrží. Odtud se rozbíhají krásně upravené tratě 11 kilometrového lehce náročného Žďárského okruhu. Vydáte se mírnými kopečky podél nádrže k hotelu Tálský mlýn a dále po značené trase až na rozcestí Na stezce.
Přestože máte v nohách teprve jeden a půl kilometr, můžete se ve zdejší hospodě občerstvit. Následuje mírný kopeček, půlkilometrový sjezd dolů a ještě o kousek delší rovinka podél potoka.
Výhled na Žďár a poutní kostel
Po ní však přijde více jak dvou kilometrový táhlý kopec k vrcholku U Mamlase, který nabízí úžasné výhledy na město Žďár, zámek i poutní kostel svatého Jana Nepomuckého. Název vznikl dle originální dvoumetrové betonové skulptury hlavy dobráckého Mamlase, díla zdejšího místního sochaře Michala Olšiaka.
Až se vydýcháte, můžete se pustit střemhlav dolů, po patnáctistech metrech sjedete k rybníkům Dívka a Mikšovec do nejnižšího bodu našeho putování. A jak již to bývá, čeká na vás po sestupu rovněž výstup do nejvyššího místa výletu - skoro tři kilometry do táhlého kopce.
Na jeho vrcholku již máte vyhráno. Kromě dvou menších stoupání vede zbytek cesty zpátky do Ski areálu Martina Koukala z kopce.
| Kolem Josefodolské přehrady v Jizerských horách |
13 km, obtížnost lehká
Nenáročná rovinná trať uprostřed vzdouvajících se kopců a lesů je ideální pro oprášení běžek po létě nebo na výlet za poznáním i s dětmi. Celá trasa vede po Jizerské magistrále, což zajišťuje dobře upravené podmínky, a křižuje mnoho významných staveb.
Putování odstartujeme v Janově nad Nisou (Hraběticích) po žluté, mírným (zhruba tříprocentním) táhlým stoupáním se po 2,5 kilometrech dostaneme na vrchol ke Královce.
Ta nám, v nejvyšším bodě našeho výletu, nabídne díky jedné z nejznámějších rozhleden Jizerských hor nádherné výhledy na Jizerské hory, Krkonoše, Jablonec nad Nisou i Český ráj. Pokud nechcete vyšlapat na 23 metrů vysokou rozhlednu, můžete si odpočinout v přilehlém výčepu.
Rašeliniště a lovecký zámeček
Po sešupu z Královky bude následovat krátké stoupání a ocitneme se na křižovatce U buku, kde žlutou vyměníme za červenou značku. Zahneme doprava a i dále budeme stoupat až na Novou louku.
Zde nalezneme rozsáhlé chráněné rašeliniště a Šámalovu chatu, lovecký zámeček postavený z panského domu bývalé sklářské huti z 18. století. Nedaleko od něj se nalézá Šámalův pomník, vystavený na památku významného prvorepublikového politika, zavražděného nacisty
Osada Kristiánov
Dále budeme pokračovat víceméně rovinatým terénem po červené, projedeme kolem romantického Blatného rybníka a pomníčku Tetřevího kříže, jenž vztyčil na památku své zesnulé dcerky lesní Gahler.
Po kilometru se dostaneme do Kristiánova. Osadu, kde v 18. století stála huť na výrobu skla, připomíná již jen bývalá hospoda, tzv. Liščí bouda, a hřbitůvek místních obyvatel.
Z Kristiánova strmě sjedeme až k malebné Josefodolské přehradě - k nejmladšímu a největšímu vodnímu dílu Jizerských hor. Od přehrady nás již čeká jen závěrečné dvoukilometrové stoupání do Hrabětic, které bude zpočátku prudší a postupně se zvolní.
| Jiráskovou stezkou od západu k východu Orlických hor |
42 km, obtížnost těžká
Orlické hory mají pro milovníky běžek romantické kouzlo, zčásti i proto, že ještě donedávna stály trochu stranou zájmu běžkařů. A tak zde ještě nenaleznete hlavu na hlavě, navíc nikomu „nevadí“, že jste přijeli s předloňským modelem lyží. Nejste v Krkonoších!
Celý hlavní hřeben zpřístupňuje dálková trasa nazvaná Jiráskova horská cesta. My naší tůru začneme na Šerlichu u Masarykovy chaty, kam nás doveze skibus z Deštného v O. h.. Od parkoviště zvolna stoupáme kolem Malé Deštné ke kiosku Horské služby (možnost občerstvení o víkendech).
Odtud vede krátká odbočka na nejvyšší vrchol Orlických hor – Velkou Deštnou (1 115 m), při dobré viditelnosti lze spatřit i vrchol Sněžky. Cesta pokračuje přes Homoli (rovných 1 000 m) a Tetřevec (1 043 m) ke Kunštátské kapli. Odtud sjedeme na známou křižovatku Pěticestí, kde je také chata Horské služby.
Následně zvolna stoupáme ke Komářímu vrchu (992 m) a mírným sjezdem dojedeme do sedla Mezivrší a pokračujeme na Anenský vrch (991 m). Cestou míjíme objekty pohraničního opevnění z doby před 2. světovou válkou, včetně odbočky k pevnosti Hanička.
Trasy pro vytrvalce i méně zdatné
Krátce na to dojedeme k hájovně Hanička, kde je možné se posilnit v kiosku u silnice, to již máme v nohách 24 kilometrů.
Odtud je též možné si trasu zkrátit a odbočit po modré značce do Rokytnice v O. h. K vlaku či autobusu to máme šest km. Pokud jste „ve formě“ a cítíte svěží na zdolání dalších šestnáct kilometrů, můžete dále pokračovat Žamberskými lesy stále po červené značce a sledovat tak linii opevnění až k Zemské bráně, a přes renovovaný most dojet do Českých Petrovic, které nabízejí několik možností občerstvení.
Následně vystoupáme na Adam, odkud nás čeká již jen sjezd do Mladkova. Zde je si můžete sednout na vlak, který jezdí z Hanušovic do Letohradu.
