Článek
V létě jsou cestovatelé průjmovým onemocněním vystaveni nejvíce – teplo nahrává množení bakterií jak ve vodě, tak v potravinách. Jezdí se do exotických zemí s nižšími hygienickými standardy, navíc většina lidí mění svoje stravovací návyky, zvláště v programech all inclusive.
„Průjmová onemocnění postihují drtivou většinu cestovatelů, stojí za nimi infekční původci, jako jsou bakterie, viry nebo paraziti. Můžou se objevit při každé razantnější změně prostředí, kontaktem s novými bakteriemi a s tím související změnou naší mikroflóry,“ vysvětlil Peter Mikolášek, lékař kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno.
„Spouštědlem můžou být také intoxikace, potravinové alergie či intolerance, ale i zvýšená psychická zátěž, jako je stres z cestování či únava. Takový průjem může skončit bohužel i v nemocnici na kapačkách – a to v případě masivní dehydratace, kdy je třeba doplnit tekutiny a minerály,“ varoval lékař.
Dehydratace z průjmů ohrožuje nejvíce děti, ty potřebují denně přijmout tekutiny v objemu 10 až 15 procent své váhy, dospělému stačí čtyři procenta.
Stačí se řídit pravidly „šesti O“: obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit.
Podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2014 zemřelo v České republice na infekční a parazitární nemoci více než 1700 lidí, konkrétně bakteriální střevní infekce měla podle nejčerstvějších dat na svědomí 189 lidských životů, salmonela zabila předloni 15 Čechů.
Opačným problémem trpí už daleko méně turistů na cestách. „Takzvaný cestovatelský průjem postihuje třicet až osmdesát procent cestovatelů během pobytu v rozvojové zemi oblastí teplého klimatu s nedostatečnou úrovní hygieny. Naopak zácpou, na které se nejčastěji podílí cestovní stres, nepravidelné stravování či zadržování stolice při nevyhovujících hygienických podmínkách, trpí dvacet až třicet procent cestovatelů,“ vyjmenovala statistiky Michaela Fraňková, odbornice na cestovní medicínu z příbramské polikliniky Ravak.
Nebezpečí ovšem na tuzemce nečíhá jen v zahraničních destinacích. „Ve vedru se potraviny rychle kazí, a tak se hudebnímu fandovi může i odleželý párek v rohlíku lehce vymstít. S hygienou to na festivalech také nebývá valné a je škoda koncert oblíbené kapely poslouchat na záchodovém prkénku,“ dodal lékař a předseda Mladých praktiků Norbert Král.
Infekční průjmová onemocnění kromě opakovaného nucení na stolici někdy provází horečka, bolesti svalů a kloubů, únava, zvracení či zimnice. Akutní průjem trvá jen několik dnů, chronický déle než 14 dnů a vyžaduje nasazení vhodné léčby.
Probiotika nebo pepř
Jednou z možností, jak připravit trávicí trakt na cestu, je podle specialistů preventivní podávání probiotik, která osídlí střevo a posílí imunitu. „Pokud se akutní průjem rozvine, je možné probiotika využít k jeho zmírnění a zkrácení doby trvání. Pomohou také k rychlejší obnově střevní mikroflóry,“ poradil Král.
Kromě tradičního černého uhlí a nových medikamentů zacílených na průjmová onemocnění i mezi odborníky zaslechnete babskou radu týkající se obyčejného černého kuličkového pepře. Mnozí zkušení cestovatelé zase tvrdí, že na problémy se střevy zaručeně pomůže jen místní lék.
„Měli bychom si uvědomit, že nejedeme trpět, ale užít si volno, místa, kam jedeme, a všeho, co nás tam bude obklopovat. Co se nákupu, konzumace jídla a pití týče, stačí se řídit pravidly šesti O‘: obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit,“ doplnil Mikolášek.