Nebezpečná dobrodružství si nepřestávají vybírat oběti

V roce 2023 našlo smrt nebo zmizelo nejméně 85 lidí, kteří se účastnili riskantních dobrodružství, jako je výstup na Mount Everest, sestup do hlubin oceánu, boj s lavinami - nebo i méně extrémních koníčků, jako je lyžování v neupraveném terénu nebo surfování na velkých vlnách, napsal zpravodajský server New York Post.

Minulý týden potvrdila americká pobřežní stráž to, co většina lidí už tušila: že z pětičlenné posádky na palubě pohřešované ponorky OceanGate Titan mířící k vraku Titaniku v hlubinách Atlantského oceánu nikdo nepřežil.

Oběti, jejichž věk se pohyboval od 19 do 77 let, se připojily k už tak dost dlouhému seznamu dobrodruhů, kteří od začátku letošního roku zahynuli. Nezanedbatelnou část z nich tvoří horolezci pokoušející se o výstup na Mount Everest. Počet těch, co zahynuli nebo jsou považováni za mrtvé, je letos téměř rekordní - 12 potvrzených obětí a nejméně pět pohřešovaných.

Guy Cotter, výkonný ředitel společnosti Adventure Consultants, řekl, že záchranné akce vrtulníkem a převozy potřebného vybavení do táborů na Mount Everestu byly po celou horolezeckou sezonu 2023 téměř na denním pořádku. „Počet záchranných akcí byl bezprecedentní, během sezony se uskutečnilo pravděpodobně 200 letů do druhého tábora,“ řekl Cotter. Podobně smrtící rok Mount Everest zažil naposledy v roce 2014.

Everest je sice nejvyšší, ale rozhodně není jedinou horou, která si vybírá oběti na životech. Na třetí nejvyšší hoře světa Kančedženze letos zemřel nejméně jeden člověk. Luis Stitzinger, německý horolezec, se v květnu odvážil vystoupit na 8586 metrů vysokou Kančendžengu bez kyslíkového přístroje. Úspěšně se dostal na vrchol, ale při sestupu zemřel.

Desátá nejvyšší hora Annapurna I si vyžádala nejméně tři oběti na životech, včetně světoznámého irského horolezce Noela Hanny, který rovněž zemřel po dosažení vrcholu. Hanna byl prvním člověkem z Irska, který dosáhl vrcholu Annapurny, kterou zdolal v roce 2018.

Oběti si vyžádaly i menší, méně obávané hory. Je mezi nimi nejspíš i pohřešovaný herec Julian Sands, který zmizel v lednu v kalifornském pohoří San Gabriel na hoře Baldy. Turisté teprve nedávno objevili lidské ostatky v divočině poblíž místa, kde byl dlouholetý herec - který hrál například ve filmech Pokoj s vyhlídkou nebo Warlock - naposledy spatřen. Policie zatím neuvedla, jestli ostatky skutečně patří 65letému Sandsovi.

Ani státním a národním parkům nejsou tragédie cizí. Letos už zemřely více než dvě desítky návštěvníků amerických parků včetně Lake Mead či Grand Canyonu. Ken Phillips, bývalý šéf záchranné služby, který je nyní v důchodu a desítky let dohlížel na pátrací a záchranné akce v Národním parku Grand Canyon, řekl, že v kaňonu dochází v průměru ke 12 úmrtím ročně. „Ty může způsobit cokoli od úpalu, úderu blesku, utonutí na řece, po letecké neštěstí, sebevraždu, náhodný pád - všechno je možné,“ řekl.

Jen ve Spojených státech bylo mezitím zaznamenáno 28 úmrtí v důsledku lavin. Zatím poslední obětí se stal lyžař pohybující se v panenském terénu, když ho 14. června kalifornském Hurd Peaku zachytila lavina. Jeho společník přežil. Z letošních obětí lavin bylo devět lyžařů a osm osob na sněžných skútrech. Dalších sedm byli horolezci, turisté na sněžnicích nebo pěší, a tři snowboardisté. Aktivity poslední oběti zabité lavinou nebyly upřesněny.

Nejméně pět surfařů, včetně sportovců zvučných jmen, letos zemřelo při samostatných incidentech, když je přemohly vlny. Asi nejvýznamnějším případem byla brazilská surfařská legenda Marcio Freire, který zahynul v lednu, když se odvážně pouštěl do mohutných vln v portugalském Nazaré Praia do Norte. „Celý den surfoval s velkým úsměvem na tváři. Tak si ho uchovám v paměti,“ napsal na Instagramu jeho kolega surfař Nic von Rupp.