Ne všechny země se bojí turistů. Některé je naopak aktivně lákají

Náměstí svatého Marka v Benátkách obývá více turistů než holubů, v Barceloně začala probublávat na povrch agrese místních obyvatel vůči turistům a na stezkách kolem útesů v italském Cinque Terre si návštěvníci připadají jako ve frontě v supermarketu. Vedle těchto - ale i dalších - turistických hotspotů však leží místa, která jsou stejně bohatá na kulturu, jen jsou prozatím bez davů turistů. Po celém světě jsou města, která po turistech lační, a stejně tak existují stezky pro pěší, kde je možné celý den nepotkat živou duši.

Zatímco ve známých turistických destinacích je destruktivní síla cestovního ruchu velkým tématem, v méně rozvinutých zemích pomáhají peníze, které cestovní ruch přináší, budovat tolik potřebnou infrastrukturu a zlepšovat podmínky i pro místní.

Turismus umožňuje vznik pracovních míst a místním obyvatelům dává možnost hrdě se podělit o kulturu a tradice své země. Dobře řízený cestovní ruch může být obohacujícím ekonomickým faktorem, který spojuje lidi na základě společných hodnot a zážitků. Nemusejí se opakovat problémy, které Evropa zažila letos v létě, píše server BBC.

Grónsko s novým mezinárodním letištěm, které se otevře v hlavním městě Nuuk v roce 2025, se zaměřuje na dvě hlavní formy cestovního ruchu. První formou je dobrodružná turistika, která zahrnuje vše od horolezectví ve východním Grónsku až po pozorování velryb a kempování na grónském ledovci. Druhou je celoroční turistika, kde hraje prim zejména pozorování hvězdné oblohy a polární záře.

Maroko je další zemí, která by ráda přivítala více zahraničních návštěvníků. Pokračuje totiž v rozvoji turistické infrastruktury a výstavbě nových hotelů před mistrovstvím světa ve fotbale v roce 2030, které bude pořádat společně se Španělskem a Portugalskem. Severoafrické Maroko považuje turnaj za skvělou příležitost k posílení cestovního ruchu a do roku 2030 chce zdvojnásobit počet příjezdů turistů na 26 milionů ročně.

Srbsko se nemusí dívat daleko, aby vidělo úspěšný příběh cestovního ruchu. V sousedním Chorvatsku je cestovní ruch absolutním triumfem. Zatímco Dubrovník má problémy s nadměrným turismem, Srbsko se zaměřuje na udržitelný rozvoj a spolupracuje s Globální radou pro udržitelný cestovní ruch na projektech, které nepodporují masovou turistiku, ale hledají citlivější cestu orientovanou na kulturu.

Částečně je to proto, že se v zemi změnila strategie cestovního ruchu. Ta se v minulosti soustředila převážně na městský turismus s centrem v Bělehradě. S uvědoměním, že cestovní ruch může nabídnout další zdroj obživy na venkově a může dopomoct ke zlepšení místní ekonomiky, se však důležitou součástí tohoto mixu v Srbsku stala i horská turistika, agroturistika nebo nabídka lázeňství a wellness.

Gruzie, která sousedí s Tureckem, Ruskem a s Ázerbájdžánem a leží na břehu Černého moře, má velké plány na podporu všech druhů turistiky. Od zdravotně postižených návštěvníků přes nezávislé cestovatele až po klasické turisty, které uvítá rozlehlý přístav ve druhém největším gruzínském městě Batumi.

Nový desetiletý plán rozvoje turismu v Gruzii zahrnuje vše od rozvoje mezinárodního značení, aby se turisté mohli v zemi pohybovat samostatně, až po zlepšení dostupnosti veřejné dopravy a přístavů pro výletní lodě. Jako rozvíjející se turistická země Gruzie zatím nemá některé věci, které lze v západní Evropě považovat za samozřejmost - například zpevněné silnice. Existuje však naděje, že příjmy z cestovního ruchu pomohou tyto nedostatky financovat.