Článek
A k obdivu tu toho zbývá dost, i když je v zámku mimo sezónu zavřeno. Světoznámé náměstí nese jméno šlechtice, který se na podobě Telče podepsal nejvíce. Za to, že je dnes tato brána do jižních Čech či ,jezerní město Mekkou turistů a rájem filmařů, může účast zdejšího pána Zachariáše z Hradce ve výpravě českých velmožů do italského Janova v roce 1551.
Jeho okouzlení italskou renesancí pak přineslo nejen přestavbu gotického hradu na renesanční zámek pod vedením italských mistrů, ale díky činorodosti importovaných stavitelů se odrazilo i na podobě fasád telčských měšťanských domů.
Procházku po Telči také většina návštěvníků zahájí prohlídkou tohoto jednoho z nejromantičtějších míst v Česku. Loubí domů skýtá ochranu před povětrnostními vlivy a zároveň nabízí lákadla v podobě drobných obchůdků a pohostinských zařízení. Pokud ale zrovna nepadají trakaře, není od věci se vydat směrem k zámeckému parku.
Zámek s renesanční zahradou
Cestou se dá nahlédnout na nádvoří zámku a z něj do renesanční zahrady, která patří k nejstarším architektonickým zahradám v ČR - vznikla v sedmdesátých letech 16. století na bývalém kolbišti. Ze dvou stran ji lemují arkády, v jejichž výklencích byly umístěny busty panovníků. Velký štukový reliéf na stěně starého paláce zobrazuje Neptuna se čtyřspřežím. V zámecké zahradě se také nachází vstup do galerie předního českého malíře, grafika a ilustrátora Jana Zrzavého.
Cestou do parku minete téměř 50 metrů vysokou pozdně románskou (a dnes vyhlídkovou) věž v sousedství raně gotické kaple svatého Ducha. Sousedí s kostelem sv. Jakuba. Typický dvoulodní kostel nabyl své dnešní podoby po husitských válkách, založen byl ale s největší pravděpodobnosti současně s městem. V jeho interiéru se zachovaly středověké nástěnné malby.
V 18. století byla na jeho věži zřízena meteorologická stanice a bydlel zde i zvoník, který současně zastával funkci ponocného a hrobaře. V ambitu kostela je od roku 1994 rovněž vzpomínka na telčské židovské obyvatelstvo. Židovská obec v Telči zanikla za nacistické okupace, když 15. května 1942 bylo posledních 67 telčských Židů deportováno do koncentračního tábora v Terezíně. Jejich jména připomínají keramické desky.
Do parku, ležícího severozápadně od zámku, se pak dostanete z Kyptova náměstí malou dřevěnou brankou. Počátky úžasné zahradnické kompozice sahají do 16. století. Mezi překrásnými a dnes staletými stromy je i celá řada vzácných dřevin. Součástí parku je také klasicistní skleník, v němž v bouřlivém roce 1848 působil český zahradník, sběratel a světoběžník Benedikt Roezl, autor botanického popisu řady orchidejí.
Zaujme telčský dům číslo 31
Až pak nakrmíte společenské kachny, číhající na turisty při lávkách přes vodní spojnici mezi rybníky, vraťte se ohřát zpět na náměstí. Na domy se totiž nemusíte koukat jen zvenčí. Naprostou novinkou je třeba možnost prohlédnout si Telčský dům číslo 31 až po sklepení. V podzemní části najdou atraktivní expozici, postavenou na telčských pověstech, hlavně rodiče s dětmi.
A pokud vám letos chybí pravá česká zimní krajina, nevynechejte návštěvu galerie Hasičský dům. Skvosty českých mistrů z přelomu 19. a 20. století na bílé téma tu budou k vidění až do března.