Návštěvnost Beskyd je obrovská, zvěř už si nemá kde odpočinout

Které období je pro Beskydy nejhorší?

Takové snad neexistuje, nejhorší pro hory je už celý rok. Po celý rok se v nich pohybuje velké množství lidí. Co je ale ještě větší problém, že už to není jen po celý rok, ale po celý den i po celou noc. Dnes je totiž spousta akcí i v noci, a to je pro zvířata špatně, protože přestávají mít klid. Kdyby se návštěva objevila u vás doma v kteroukoliv denní dobu a kterýkoliv den v týdnu, taky byste z toho po čase nebyl úplně nadšený. (úsměv)

Která místa nebo dny jsou nejexponovanější?

Jednoznačně Pustevny a Lysá hora, tam je úplně největší návštěvnost. Pak je to spíš o tom neklidu, že se lidé v horách pohybují v podstatě všude. Nejhorší stav byl před asi čtyřmi, pěti lety, kdy v letní sezoně, což je 25 až 30 týdnů, proběhlo v Beskydech 64 závodů. To jsou více jak dva závody týdně. A šlo opravdu o větší události, často komerční záležitosti. Teď počet těchto akcí trošku klesl.

Jsou hory vůbec připraveny a vybaveny, aby pojaly tak velké množství lidí?

I když jsou Beskydy veliké, ten atak je plošný a je všude. V době sezony borůvek nebo hub neexistuje místo, kde by lidé nešmejdili. Pokud je pěkné počasí, tak se zase pohybují po vrcholech, chtějí dojít na místo s dobrým rozhledem. A když přijde letní sezona, objeví se spousta kol a elektrokol v místech, kde se v minulosti takto nejezdilo. V zimě jsme byli zvyklí, že jsou lidé jen na sjezdovkách a běžkařských trasách. Po covidu však spousta z nich vyměnila sjezdovky za skialpy a pohybují se ve volném terénu. Dostávají se na lesní svážnice, do porostů, dokonce i mimo turistické trasy v národních rezervacích, kde vůbec nemají co dělat. A ruší zvěř v tom pro ni nejtěžším období. Pak chybí klidná místa, kde by zvířata měla jistotu, že jim lidé dají pokoj.

Jsou už vidět následky toho, že se zvěř nemá kde schovat?

Mezi typické ukázky patří hrabaví, tedy kurovití ptáci. V minulosti to byl tetřev hlušec, který začal mizet v důsledku zvýšené návštěvnosti lidí v lesích. Dnes bohužel vidíme, že se ztrácí další druh jeřábek lesní, což je menší příbuzný tetřeva. Ještě před asi deseti lety jsme byli nadšeni, že v Beskydech je krásná, silná populace jeřábka, která vypadá stabilně. Ale teď začalo ubývat i jeřábků. A to kvůli nárůstu pohybu lidí, protože každé vyrušení, zvlášť v zimě, představuje pro tyto kurovité ptáky velký energetický výdej.

Další věcí je pohyb lidí v době, kdy tetřevi a jeřábci vodí kuřata. Stačí, abyste šel do lesa se psem tzv. na volno. Nic nezakousne, ale v houštině vyplaší slepičku. A pokud je po dešti, promočí se kuřátkům při hledání slepičky peří, prochladnou a uhynou. Nebo se ztratí, a to je také jejich konec. Ty vazby nás prostě někdy ani nenapadnou. Nevíme, že děláme něco špatně, že některé druhy nemají šanci žít jinde než v horách, lesích. Takže největší riziko nárůstu turistů představují zásahy do života náročnějších druhů zvířat.

Škodí zvyšující se počet návštěvníků i rostlinám? Těm přece, pokud je člověk vyloženě neničí, nevadí…

To byste se divil. Třeba na Lysé hoře je přírodní rezervace Pod Lukšincem. A byla to jediná lokalita v Beskydech, kde rostl hořec bezlodyžný. Krásná, modře kvetoucí skalnička. Všechno fungovalo do doby, než se pod Lysou horou postavilo velké rekreační středisko, kam začali přijíždět lidé a odtamtud chodili nahoru. A chodili právě kolem přírodní rezervace, kde všechny hořce vysbírali, snad aby je přesadili na zahrádku… Byly prostě atraktivní. Velké množství lidí si ani neuvědomí, že nemusí jít o běžnou rostlinu, ale že to může být něco vzácného, ohroženého vyhynutím.

Ale jinak máte pravdu. Dopad vysoké návštěvnosti je na rostliny o něco menší. Byť třeba přes zvěř, což má velký vliv na les. Zvěř, jako jsou jeleni a srnci, pokud jsou rušeni a stresováni, snaží se ukrýt a obvykle zalezou někam do houštin. No a co dělá člověk, když má stres? Jí. Jde do ledničky a hledá, co by si dal dobrého. A zvěř se chová stejně. Začne okusovat všechno, co roste okolo, loupe kůru, poškozuje porosty. Velké množství turistů v horách způsobuje, že část lesa přichází o zmlazující stromky a keře, tedy o to pro budoucnost lesa nejcennější. S mírnou nadsázkou můžeme říct, že zvěř se ve stresu snaží zabavit a žraním zahnat depresi ze strachu.

Existuje vůbec nějaké řešení z pohledu přírody?

Řešení pro Beskydy si neumím představit. Když budete v národních parcích třeba v Polsku, tak tam máte vstup vždy přes bránu, zpoplatněný a jen ve dne. V noci vás tam nepustí. Chráněná krajinná oblast není uzavřena pro lidi, můžete tam vstoupit kdykoli a my odtamtud nemůžeme ani nechceme nikoho vyhánět. To, co můžeme, je ochrana nejcennějších území, rezervací. Pokud se v rezervacích pohybujete po turisticky značené cestě, je to v pořádku. Pokud byste si tam chtěl brouzdat po lesích, je to porušení zákona. Takže, když se lidé budou v rezervacích držet značených cest, tak aspoň někde zůstane pro zvířata kousíček místa, který k životu potřebují.

Je potřeba, aby si každý z nás, každý návštěvník hor, uvědomoval, co může jeho chování způsobit. Že hory nejsou jen tělocvična, zábavní park nebo zdroj lesních plodů. Je to domov místních lidí, zvířat, rostlin. Je to něco jedinečného, co nedokážeme znovu vytvořit, ale umíme to snadno zničit.