Návštěvníci poprvé uvidí archeologické poklady, které vydalo nádvoří Grabštejna

Zámek Grabštejn nedávno prošel rekonstrukcí horního nádvoří, které je jednou z nejstarších částí a nachází se v místě původního středověkého hradu. Jeho průzkum si proto nenechali ujít archeologové, a vyplatilo se. Objevili řadu zajímavých a cenných vykopávek. Nyní je na hradě poprvé ukážou veřejnosti v rámci druhého prohlídkového okruhu, který se mimo jiné věnuje historii hradu a zámku.

„V nedávné době proběhla celá řada archeologických průzkumů. A z toho máme krásné nálezy, které se teď vrátily z různých konzervátorských zpracování. Jde o věci běžné denní potřeby, které dokreslují, jak žili lidé na Grabštejně. Unikátní jsou v tom, že nám v kolekcích dosud chyběly,“ řekla kastelánka Grabštejna Věra Ozogánová.

Návštěvníci spatří například sošky, šperky, mince, dětské hračky, ale i keramiku, která se objevuje při archeologických průzkumech hojně. Všechny předměty pocházejí z malého nádvoří a patřily šlechticům i obyčejným lidem. Objeveny byly i doklady válečných konfliktů, část věcí je také vyhozený odpad a mezi ním zbytky jídla, skořápky mušlí nebo šneků, doslova kilogramy různých kostí zvířat, která tehdy lidé na hradě konzumovali. Zajímavé jsou nálezy skořápek slanovodních mušlí.

„Je to zajímavost, že si šlechta dokázala opatřit i takovou specialitu, dovozem živých mušlí v kádi se slanou vodou,“ vysvětlila kastelánka a dodala, že se tak prokázalo, že údolím řeky Nisy vedla stará obchodní stezka, která spojovala Čechy se středozemními oblastmi.

Nálezy z horního nádvoří jsou z různého období. Nejstarší pocházejí z dob středověku, kdy byl hrad založen, ale největší část je z raného novověku, z období největší renesanční přestavby, která probíhala v 16. století.

„To je nejbohatší doba Grabštejna, ze které nám zůstalo největší množství nálezů. Navíc jsme tady našli velice zajímavé doklady o dobývání hradu, velké množství militárií, a dokonce hroty šípů, které nesou stopy dopadu a jsou zdeformované, skutečně se tedy v boji používaly. A co nás skutečně překvapilo, bylo velké množství poměrně luxusních předmětů,“ upozornila Renata Tišerová, archeoložka Národního památkového ústavu v Liberci.

Původní horní nádvoří totiž v době, kdy se stavěl dolní zámek, sloužilo spíš jako smetiště. Mezi tím vším smetím archeologové našli i luxusní předměty, například šperky z různých období.

„Objevili jsme poměrně široké spektrum ozdob, od základních a jednoduchých pletených prstenů přes zdobené přezky, které mají patrné stopy zlacení. Překvapily nás řetízky, což jsou velmi jemné předměty, které přečkaly několik století,“ popsala Tišerová.

Kolekce doplňují ale i běžné, avšak na pohled líbivé předměty, které vyprávějí příběh tehdejších obyvatel hradu. Rolničky, gombíky, knoflíky, ozdoby oděvů, dětské hračky, spony z opasků.

„Posbírali jsme neuvěřitelné množství špendlíků, šicích jehel, náprstků, prostě vysypaný nějaký fraucimór. Samozřejmě i mince, které lidé poztráceli na nádvoří,“ doplnila Tišerová.

Nejčastějšími nálezy je keramika, protože trvanlivost hliněných nádob byla velmi malá, a tak patří mezi typický odpad.

„Smetí lidé házeli všude, tehdy nebyly popelnice. Často končilo ve studnách, a tam bývají často nádherné nálezy,“ poznamenala kastelánka Ozogánová. Tehdy si lidé často neuvědomovali důležitost čistoty vody a házeli dovnitř cokoli.

„Lidé studnu často brali jako prostor, kam něco zahodí a ono už to není vidět. Končila tam uhynulá zvířata i staré kožené boty. Typicky studny jsou ale nejlepší pro uchování organického materiálu, protože tím, že je tam vlhké prostředí a bahno na dně, dochovávají se předměty bez přístupu vzduchu,“ vysvětlila Tišerová.

Hradní studnu na Grabštejně však archeologové stále hledají. I když mají jasný doklad o tom, že na hradě byla, a mají i indicii, kde se nacházela, zatím ji ještě neobjevili.