Hlavní obsah

Napoleon nosil v torně maršálskou hůl, v rajtkách kolínskou

Právo, Vladimír Plesník

Údaje o jednom z nejproslulejších spotřebitelů kolínské, Napoleonu Bonapartovi, se pronikavě liší. Podle vlastních, možná jen poněkud vychloubačných slov spotřeboval 60 litrů měsíčně. Naopak odhad komorníka Constanta se ustálil na 42 litrech, zatímco paní de Rémusat přísahal na „pouhých“ 60 flakonů. Buď jak buď, francouzský císař slabost pro kolínskou nijak neskrýval.

Foto: Vladimír Plesník, Právo

Skutečnost, že Farina dokázal vyrábět stále stejnou vůni, skládající se z mnoha esencí, vyvolala v té době úplnou senzaci.

Článek

Pro císaře, před nímž se na počátku 19. století třásla v obavách celá Evropa, jen to nejlepší – takové pravidlo se vztahovalo i na parfém. A tak se Giovanni Giuseppe Farina z pařížské ulice rue Saint-Honoré č. 331 stal výhradním dodavatelem pro malého velkého Korsičana. „Říká se, že pro Napoleona stvořil úzký a podlouhlý flakon – roulean. Panovník si ho zastrkoval do vysokých jezdeckých bot, takže ho měl pořád při ruce, přesněji řečeno při noze,“ podotýká s úsměvem Henning von Dombois z firmy Farina.

Vodu nebrat!

Pokud vás zarazila shoda jmen, pak hádáte správně. Johann Maria alias Giovanni Maria Farina, podnikavý italský přistěhovalec, v roce 1709 začal v Kolíně nad Rýnem vyrábět svůj převratný parfém, směs vonných látek rozpuštěných v 60–70procentním lihu. Pařížský Farina byl jeho příbuzný.

Už v roce 1708 se Johann Maria chlubil v dopise bratrovi: „Objevil jsem vůni, která mi připomíná jarní ráno v Itálii, kdy poté, co krátce sprchlo, rozkvetou horské narcisy a pomerančovníky se obsypou květy.“ Farina voňavku, kterou začal dodávat na všechny královské dvory Evropy, pojmenoval po městě, které mu poskytlo domov – Eau de Cologne, kolínská voda.

Foto: Vladimír Plesník, Právo

Skutečnost, že dokázal vyrábět stále stejnou vůni, skládající se z mnoha esencí, vyvolala v té době úplnou senzaci. Není divu, že jediná lahvička aqua mirabilis neboli zázračné vody stála polovinu ročního platu státního úředníka. Po dobytí města Napoleonovou armádou podnítil Farinův úspěch mnohé výrobce parfémů, zejména ve Francii, aby nabízeli voňavky pod názvem „kolínská voda“.

Firemní muzeum na adrese Obenmarsforten 21 zavede zájemce do časů nadýchaného a galantního rokoka 18. století, kdy lékaři pokládali vodu za nebezpečnou, protože bere tělu životní sílu a způsobuje ochabování organismu. Tělesný zápach urozených žen a mužů proto musely zastřít nejrůznější důmyslné voňavky, pomády a pudry.

Praha patřila mezi první

Obdivovaný parfém se od roku 1723 uchovával ve speciálních sudech z cedrového dřeva, v roce 1912 navrhl podobu flakonu malíř Vasilij Kandinskij. Mezi zákazníky nechyběli ani filozof Voltaire („Inspiruje ducha a zušlechťuje tělo“), skladatelé Wolfgang Amadeus Mozart a Richard Wagner, lady Diana, Marie Terezie Rakouská, herečka Marlene Dietrichová, Romy Schneiderová a také Lady Gaga.

Foto: Vladimír Plesník, Právo

Našince potěší pohled na historickou mapu, kam si rodina Farinových, která vlastní firmu nepřetržitě přes 300 let, zakreslovala města, kde se po roce 1715 jejich poklad uchytil – mezi exotickými odběrateli, k nimž patří Filadelfie, brazilské Rio de Janeiro či indická Bombaj, se neztratí ani nepříliš vzdálená Praha.

A ještě perlička na závěr: firemní logo – červený tulipán – nemá nic společného s esencemi. „Tulipán tehdy ztělesňoval luxus. Drahocenné cibulky se dovážely z Turecka a v Kolíně se doslova vyvažovaly zlatem,“ uzavírá von Dombois.

Související témata:

Související články

Bavoři nedají na své pivní zahrady dopustit

Možnost přinést si do zahrady pro hosty u bavorských pivnic vlastní jídlo není žádnou novinkou. Hospodští tuto skutečnost tolerují více než dvě století. Navíc...

Výběr článků

Načítám