Článek
Maid café jsou obecně určené především pro „otaku“ – fanoušky kultury vycházející z původně komiksových příběhů manga, ale i ze zmíněných seriálů pro děti i mládež, kteří si tu mohou hrát na realitu ze svého seriálu. Společně si evokují podobu fantazijního světa i komunity.
Kávu vám přinesou dívky oblečené do kostýmů, připomínajících šaty francouzské služebné. Jen mají krátké sukně, výrazné mašle, či dokonce řasy po vzoru japonských hrdinek seriálů a jejich školních uniforem. Ze stěny zhlížejí zpravidla hrdinky anime, případně některá série běží v televizi na stěně.
Koketérie bez erotiky
Podstatou kavárny ovšem je, že se k vám obsluha chová způsobem, jako byste byl jejich pán. Dáte si mléčný šejk, kakao, koláč, či dokonce sladký dort, nad jehož servírováním se pronáší malé anime kouzlo. Holky se koketně usmívají, japonsky panáčkují, unyle stavějí šálky s kávou na stůl. Celý rituál končí tím, když vytvoří z prstů tvar srdce. Ale co víc, za poplatek (v Japonsku až 500 jenů) vám tvz. maidky rovněž zazpívají, zarecitují básničku. Pokud chcete, můžete s nimi hrát dámu anebo karty. Důležité je, abyste cítil domáckou atmosféru.
Pravda je taková, že v pravých tokijských maid café čtvrti Akihabara, kde celý fenomén vznikl, si cizinec bude v nejkrajnějším případě připadat jako ve středoškolské přípravce na chození do nočních podniků. Tyto kavárny se objevily na přelomu tisíciletí s rozvojem kultury seriálů anime, které dosahují v zemi vycházejícího slunce neobyčejné popularity.
Dívenky, které vypadají sotva na šestnáct let, se tu snaží na ulicích odchytávat „zákazníky“, pocházející z řad spolužáků či vrstevníků. Jsou to nejčastěji náctiletí kluci s číry na hlavě a ledabyle upnutými školními uniformami. Holky se jim u stolu předcházejí, ať už to je z legrace, společné hry či touhy si trochu přivydělat.
Jen tu nejde o sex, ale o poškolní zábavu a roztomilé dívčí tvářičky. Každá z kaváren má přesný kodex chování. Obsluhujících se nesmíte dotknout ani od nich žádat e-mail či telefonní číslo. K nějakým erotickým kontaktům nedochází. Celé je to pouze fantazií jakoby z frivolních seriálů.
Kostýmy jako lákadlo
Na druhou stranu v poslední době se rozvíjejí různé kostýmní obdoby, jakou jsou například holky „převlečené“ za králíčky (Chinese bunnies) či erotické podniky s japonskými izakaya. Ti jsou odhalení trochu po vzoru amerických hooters – obsluhy v kraťasech a podprsence.
Samozřejmě mužskému návštěvníkovi Japonska neujde část tamní kultury, která velí, aby se ženy uměly „prezentovat“ před muži ovládanou společností. Pochází to mimo jiné z tradice gejš. Zajímavé proto je, jak kultura maid café dovede spojovat staré tradice s moderními televizními seriály.
Nemyslete si však, že v pozadí takových řetězců maid café, které už se rozmohly i za hranice Japonska (do Spojených států, Kanady, Číny, Jižní Koreje, Mexika atd...), jsou nějací mužští šéfové či podnikatelé. To všechno si organizují samotné holky.
