Nad kontroverzními zvířecími kavárnami se v Jižní Koreji smráká

V jedné z kaváren v Soulu se mohou návštěvníci při pití kávy kochat více než 40 zvířecími druhy – dikobrazy, hady, liškami, fretkami. Sám podnik se prezentuje jako zcela jedinečné místo, kam zajít na rande. Rostoucí nátlak organizací na ochranu zvířat nicméně donutil jihokorejskou vládu k představení nových zákonů, které kavárnám zakazují vystavování živých divokých zvířat, pokud nejsou registrovány jako zoo či akvária. Opatření vstoupila v platnost loni v prosinci.

Odborníci tvrdí, že jde o krok správným směrem, k ochraně zvířat je i tak třeba udělat více. Podniky se však brání a tvrdí, že je ohrožena jejich samotná existence, uvádí CNN.

„Jelikož má všechno spojitost s penězi, obávám se, že dopady zákona budou minimální,“ uvedl šéf zoologického oddělení z Národního institutu ekologie Jang Ji-deok. „Zavedení zákona nicméně znamená alespoň to, že se věci posouvají kupředu.“

Zvířecí kavárny nabyly zejména ve východní Asii na značné popularitě. Té se těší mimo jiné na Tchaj-wanu, kde první takový kočičí podnik v roce 1998 vznikl, v Japonsku či právě v Jižní Koreji. V poslední jmenované zemi zažily kavárny boom v minulé dekádě.

Do jedné z kaváren přitahují návštěvníky například i ovce. „Když vidíte ta nevinná zvířata, neopadne z vás hned hněv?“ konstatuje obyvatelka Soulu Aesol Kangová. „Ovce mi přišly uvolněné, takže jsem byla uvolněná i já,“ doplnila.

Až do prosince neplatila pro zvířecí kavárny prakticky žádná pravidla. Jediný zákaz se vztahoval na obchodování s ohroženými druhy či na jejich uchovávání. Znamená to, že podniky mohly zcela s klidem dávat na odiv mývaly nebo hospodářská zvířata, jako jsou právě ovce.

Situace dokonce zašla tak daleko, že poradenské firmy běžným kavárnám či restauracím radily, aby v případě problémů s příjmy nabízely setkání se zvířaty a zisky opět vyletí strmě vzhůru. Velkou roli v rozmachu zvířecích kaváren sehrály podle CNN také sociální sítě.

Některé podniky se snažily pro blaho zvířat udělat maximum, a tak je třeba ve zmíněné ovčí kavárně zakázáno ovce lekat, před hlazením i po něm si návštěvníci musejí umýt ruce. „Když slyšíte někoho mluvit o zvířecích kavárnách, hned vám na mysl vytane zneužívání či týrání. Ale když jsem se dozvěděla o téhle ovčí kavárně, přišlo mi, že mají nastavena dobrá pravidla. Ovce mi přišly zdravé a nevypadaly, že jsou ve stresu,“ míní Kangová.

Ne všechny podniky však k interakci mezi návštěvníky a zvířaty přistupovaly takto svědomitě. „Skrze fyzický kontakt může docházet nejen k negativnímu vlivu na zvířata, ale i k přenosu různých zvířecích chorob. Navzdory tomu návštěvníci nadále se zvířaty interagují, aby si dopřáli maximální zážitek,“ konstatuje Ji-deok z ekologického institutu. Doplnil, že zvířatům neprospívá ani neustále krmení.

Podle nového zákona mají nyní podniky dvě možnosti – registrovat se jako zoo či akvária, nebo do čtyř let zavřít. Podle vlády jde o dostatečně dlouhé období, které má pomoci předejít tomu, aby zvířata zůstala opuštěná a zanedbaná.

Podle aktivistů je ale zákon příliš mírný a nezaručuje blaho pro domácí či hospodářská zvířata. Na ta se podle Ji-deoka opatření rozšiřovat zřejmě nebude, protože by to mohlo zvířecí kavárny zcela zdecimovat.

„Majitelé těchto podniků mají právo na přežití. Myslím, že to stát nemůže vymáhat. Je to ale dvousečná zbraň,“ konstatuje Ji-deok.

Dodává, že Institut ekologie navrhuje různá opatření, která mají k blahu zvířat přispět. Jde zejména o výukové programy, jež mají zaměstnance i návštěvníky naučit, jak se k chlupáčům chovat ohleduplně. Podle Ji-deoka je i pomalý posun kupředu lepší než nic.