Článek
Rozhodující zásluhu na otevření expozice podle něj má kunínský rodák Heinrich Friedrich, který po mnoho let v německém Leimenu opečovával sbírky a předměty svých německých krajanů z Kunína a shromáždil a zpřístupnil je v tamním malém muzeu.
„Národopisná sbírka a dokumenty krajanům po desetiletí měly připomínat jejich rodnou vesnici a její výjimečnou a bohatou minulost. Celé krajanské muzeum bylo převezeno v loňském roce z Leimenu do Kunína a věnováno zdejší vesnici," uvedl Zezulčík.
Nechybí model vesnice
Ve sbírce je například prapor jezdců osením z Kunvaldu z roku 1921, který dokumentuje starý lidový zvyk, jenž se dodnes zachoval pouze v nedalekém Lukavci, dnešní části Fulneka. „Pozornost vzbuzují kroje nebo rozměrný obraz místního malíře Rudolfa Böhma, zobrazující kostel a zámek v Kuníně, významná je rovněž sbírka starých fotografií statků a obyvatelů Kunína nebo model vesnice vytvořený panem Heinrichem Friedrichem,” popsal Zezulčík.
Výstavu doplnily sbírky místních občanů či předměty zapůjčené místní farností. „Novojičínské muzeum zapůjčilo mimořádně vzácné kusy historického malovaného nábytku z Kravařska či historické kusy oděvních součástek," uvedl Zezulčík. Připomněl, že na kunínský zámek se již v minulých letech zásluhou Muzea Novojičínska navrátily ze zahraničí původní sbírky majitelů zámku, rodiny rytířů Bauerů, lantkrabat z Fürstenberka a Schindlerů z Kunewaldu.
Přepis deníku
Kastelán uvedl, že v současnosti se na zámku pracuje na českém překladu a zveřejnění dalšího dokumentu, který dokládá jeho přátelské a velmi rozsáhlé vztahy nejen se šlechtickými rodinami, ale i s krajany. Jde o přepis deníku posledního kunínského správce zámku a velkostatku popisující události května roku 1945 ve vesnici a rovněž přepis jeho rukopisné autobiografie.
„Vzácné dokumenty byly získány v Sasku-Anhaltsku od osmaosmdesátileté dcery správce Siglind Drostové, která zámek často navštěvuje. Pro zámek rovněž často píše vzpomínky na své dětství v Kunvaldu," uvedl Zezulčík.