Na výlet Hruboskalskem i mimo sezónu

Český ráj pomyslně ohraničují města Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Turnov, Železný Brod a Jičín. Jde o jednu z prvních vyhlášených chráněných krajinných oblastí, a sice od roku 1955. Oblast v sobě snoubí unikátní krajinu s rostlinným a živočišným společenstvím s historickými památkami. Na to, abyste si prohlédli vše, víkend nepostačí. Podívejme se teď alespoň na část tohoto jedinečného místa – Hruboskalské skalní město.

Jako výchozí bod volíme hrad Valdštejn, který v tomto místě stál zřejmě od druhé poloviny 13. století. Z původního hradu toho ovšem moc nezbylo, může za to nejen požár, ale i postupné chátrání a následné rekonstrukce. V 17. století byl poutním místem a byla tam zřízena kaple. Nejrozsáhlejší přestavby v romantickém duchu se hrad dočkal v první polovině 19. století, kdy ho vlastnil Alois Lexa z Aehrenthalu. Jeho rodu pak patřil až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován.

Návštěvníci na dnes na Valdštejnu mohou obdivovat malebné zasazení do krajiny, kterou z něj lze pozorovat. Naopak krásný pohled na hrad je z místa označovaného jako Kalvarie u Valdštejna, kde je trojice křížů a skalní kaple. Toto místo najdete na severozápadě od hradu; turistická značka k němu nevede. Hrad zdobí kamenný most, barokní kaple, hladomorna nebo třeba obraz od Františka Maška sv. Jan Křtitel, ve kterém je údajně zakomponovaná tvář K. H. Máchy.

Od hradu na východ se vypravte k rozcestí s naučnou stezkou a rovněž cestou, která zříceninové fajnšmekry dovede k předsunutému skalnímu hradu Kavčiny. Ten vznikl ve 14. století, aby chránil Valdštejn z nejohroženější strany. Kromě několika vytesaných místností a různých nerovností z hradu nic jiného nezbylo.

Pokud o Kavčiny nestojíte, vydejte se po značené naučné stezce Hruboskalsko, kterou doprovází červená. Čeká na vás nenáročná cesta, za to s malebnými vyhlídkami, ke kterým se z trasy často odbočuje. Vévodí jim vyhlídka na Kapelu. Mnozí by ji přirovnali k tváři Hruboskalska nebo jeho symbolu.

Není se čemu divit, z lesů tam totiž vystupují jednotlivci nebo skupiny skalisek, které ční nad stromy jako oštěp zabodnutý do země. Teprve tam si uvědomíte, proč se tomuto místu říká skalní město. Jednotlivé pískovce tam mají taky své jméno, například Taktovka, Vřesová, Sfinga nebo Kapelník.

Až se nasytíte pohledem na Kapelu, zamiřte kolem dřevěných soch k dalšímu nejnavštěvovanějšímu místu, kterým je Adamovo lože. K vidění je tam do skály vytesaná pohovka, která má symbolizovat hned tři Adamy. Adama jako prvního člověka, Adama z Valdštejna, zakladatele jedné rodové větvě, a Františka Adama, který nechal lože zřídit.

Adamovo lože a Jeskyni lásky, jak informuje tabule, rovněž zdobily nahé sochy milenců, jež nechala vrchnost v 19. století odstranit. Důvod byl jednoduchý — pohoršovaly by lid.

V tomto místě bude jen na vás, zda se rozhodnete pokračovat po naučné stezce kolem zámku Hrubá Skála, nebo jako v našem případě, zvolíte žlutou trasu směrem na Mariánskou vyhlídku. Čeká vás cestička mezi skalami po vytesaných schodech okolo Zámecké vyhlídky, odkud můžete obdivovat zámek.

Mariánská vyhlídka je větší sestrou Zámecké, poněvadž nabízí výhled na zámek, hrad Trosky a k tomu ještě na překrásné okolí plné zelených lesů a luk. V našem případě ovšem v mlženém oparu, který připomíná spíš mléčné moře.

Několik metrů pod vyhlídkou se připravte na smutnější místo, kterým je symbolický hřbitov horolezců, jimž jsou tamní skály ideálním prostředím pro jejich koníček. Některým se stal ale osudným, a proto mají své pietní místo se jmény těch, kteří tu zemřeli.

Necelý kilometr po žluté se opět spojíte s naučnou stezkou, která od zmiňovaného zámku vede k lázním Sedmihorky. Další část putování povede kolem několika studánek, které zdobí sochy, památníky i lavičky.

Po chvíli proplétání mezi křovinami vyjdete do hustého lesa, kde jednotlivé stromy obklopují skaliska, jež jste již viděli shora. Ano, jde o útvary Kapely, ale tentokrát zespoda. Vznešenost a mohutnost skal v roce 2005 ocenili i v Síti evropských a světových geoparků UNESCO, kam byl Český ráj zařazen.

Skaliska místy připomínají obličeje, jindy zpotvořené masky nebo různé sci-fi tvary, jež by nevymyslel ani zdatný malíř. Cesta je celkem příjemná, narazíte na ní na schodiště, které vás zavedete přímo do nitra pískovcového města, kde se protáhnete úzkou uličkou, abyste mohli jít zase dolů a nahoru...

Přestávku si můžete dát u zastavení Čertova ruka. Dozvíte se, že v Hruboskalsku byli lidé už od 9. tisíciletí před naším letopočtem. Na jedné skále nad vámi vzniklo i hradiště a poté hrádek. Archeologové tam našli předměty z pravěku jako keramiku, ozdoby, poháry nebo také vytesanou středověkou cisternu na vodu.

Jakmile naberete dostatek sil na další kilometry, šlápněte do podrážek, protože vás čeká jeden z nejtěžších úseků této naučené stezky. Zprvu příjemné schodiště se mění v jakési lesní neforemné schody, které už něco pamatují. Kapičky potu pokryjí vaši tvář, ať už bude 20 °C nad nulou, nebo 5 °C pod nulou.

Těžkým terénem se dostanete až k poslední vyhlídce na trase – Janové. Kdo má strach z výšek, by si ji měl nechat ujít, jelikož je zbudována z kusů skály, na kterou se dostanete po malém mostě. Výhled stojí za to. Pískovce, které byly po milióny let dnem moře, se tady předvádějí v plné kráse. Po dalším půl kilometru jste v cíli naší výpravy u rozcestí Kavčiny.

Na závěr nutno poznamenat, že Český ráj je hojně navštěvovaný i v nepříliš pěkném počasí. Svědčí o tom nejen zástupy turistů, ale i slova prodejce jediných otevřených suvenýrů u zámku Hrubá Skála, který konstatoval, že místní hotel má plno, a to nejen díky českým turistům.