Na Valašsku vyrostl unikátní oltář

Dominantou Kaple svatého Huberta je dřevěný oltář, který vznikal déle, než kaple samotná – celé dva roky. Kapli, oltáři i všem přítomným lidem dal na místě požehnání opat Lukáš Evžen Martinec, který ocenil, že podobná díla v dnešní době stále ještě vznikají.

Autorem výtvarného návrhu oltáře je stejně, jako je tomu v případě kaple, Miroslav Valenta. Investorem byla skupina Synot.

„Na tvorbě oltáře se podílelo několik dřevořezbářů, kterým bych chtěl touto cestou moc poděkovat. Společným výsledkem je více než čtyři metry vysoké a tři metry široké dílo, obsahující celkem 13 reliéfů, 18 postav a řadu dekorací. K práci jsme využili několik druhů dřeva – kombinovali dub, hrušku, ořech, jasan a mahagon,“ uvedl Miroslav Valenta s tím, že samotný oltář představuje život svatého Huberta od jeho narození až po konec života.

Na křídlech oltáře je zobrazeno celkem 12 výjevů z Hubertova života. Levá polovina patří světské části – tedy například dětství a mládí, svatbě, narození syna či smrti milované ženy, a pravá výjevům ze života duchovního, jako je vysvěcení Huberta knězem, setkání s biskupem a jeho vražda i následné Hubertovo jmenování biskupem či legenda o nehodě na lodi. Hlavní motiv oltáře tvoří setkání Huberta s jelenem, který se mu zjevil coby boží posel.

„Lidová tvořivost je něco, co je s Valašskem spjato od nepaměti, proto na tento odkaz musíme navazovat a hýčkat si vše, co je s tradicemi spjato. A k tomu samozřejmě, zvláště v dnešní době, patří také symboly křesťanství,“ uvedl senátor Ivo Valenta, který se akce účastnil.

Kaple svatého Huberta je se svým křídlovým oltářem doplňkem dalších atraktivních prvků, přibližujících lidovou uměleckou tvořivost v údolí Pluskovec. Vedle Betlému a soch hudebníků, které zde postupně vznikaly v rámci dřevořezbářských sympozií, je to například sousoší s názvem Poslední večeře Páně v životní velikosti.