Článek
Podle přírodovědců pomáhají velcí kopytníci v přírodních rezervacích zachraňovat ohrožené druhy rostlin a motýlů. Spásají totiž plevel i náletové dřeviny.
„Nejlepších výsledků dosahuje vždy kombinace různých druhů velkých kopytníků. Každý se zaměřuje na odlišné typy vegetace a díky tomu je výsledkem bohatá a pestrá krajina. Divocí koně se více věnují agresivním druhům trav, pratuři spásají některé druhy plevele a náletových křovin,“ vysvětlil Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina.
Nahradí ruční práci
Původní pratuři, kdy býci vážili až 1000 kilogramů, žili v Evropě po tisíce let. Pro člověka se ale stali obživou a byli vyhubeni. Na počátku 20. století se pokusil pratura zpětně vyšlechtit německý zoolog z křížení několika plemen domácího skotu.
Boubínská rezervace by se mohla rozšířit
Výsledkem experimentu je takzvaný Heckův skot, který je chován i v České republice. Vyšlechtění pratuři jsou ale proti původním drobnější a mají i slabší rohy.
Třeboňská rezervace Meandry Lužnice, kde se samice pratura pasou, má rozlohu 24 hektarů. „V době, kdy se těžká ruční práce a přítomnost lidí v krajině rychle vytrácejí, mohou zvířata adaptovaná na pastvu ve vlhkých podmínkách úspěšně bránit zarůstání těchto cenných mokřadních lokalit křovinami,“ vysvětlil Ladislav Rektoris, botanik z chráněné krajinné oblasti Třeboňsko.
Dodal, že je to poprvé v historii českých pastevních rezervací, kdy kopytníci spásají plochu v záplavové zóně kolem většího neregulovaného vodního toku.
Klisny koně Převalského se prohánějí na pláni pražských Dívčích hradů
