Na statku u Svratky se zhmotnily vzpomínky a funguje tam stroj času

Nechybí v něm plechový buldozer na plochou baterii s gumovými pásy, vláčky, hračky plastové i dřevěné. U stěny jsou vyskládané desítky vysavačů různých tvarů a typů, které pokoje kdysi uklízely. A protože parkety tenkrát musely stejně jako oblíbená linolea svítit čistotou, nechybí ani pasty na ně. U nejpoužívanější značky Avion je samozřejmě i mýdlo s jelenem.

V muzejní „předsíni“ police na boty, jež stojí vyrovnané v řadě stejně jako krémy, které se před půl stoletím používaly, nazouváky, kartáče a bůhvíco ještě. „Byl jsem si pro inspiraci v muzeu obuvi u Bati. Ovšem to, co mají oni je jen mizivá část toho, co jsem nashromáždil kolem bot já,“ říká s jistou pýchou samozvaný muzejník.

Další oddíl tvoří snad největší pýcha pana Fajtla. Kompletně zařízené dobové obchody. Prodejna jednoty s „bohatým“ originálním sortimentem, od oplatek v původních obalech až po čokolády, mouku, cukr, s nabídkou v šedesátých létech prodávaných piv a limonád.

„Vše prosím pěkně původní. Copak u lahví je to jednoduché. Ty se zazátkují originální zátkou a jeto. Ale dokážete si představit tu piplačku, aby třeba celý sortiment někdejších sýrů, které zde máme za skleněnou vitrínou tehdejší masny, vypadaly jako sýry skutečné?“ směje se tvůrce a majitel nově otvíraného Retro muzea na statku v Pěstitelské ulici v Brně - Dolních Heršpicích.

Pozemek v této ceněné lokalitě u Svratky, kam se dá přes řeku dojít i od nákupního centra Avion shopping park u D2 má určitě cenu mnoha miliónů. To teprve čtyřiatřicetiletý nadšenec pomalu mizejících věcí velmi dobře ví.

„Statek by se dal využít mnoha způsoby. Já dal přednost asi tomu nejméně výnosnému. Ale rodina mi pomáhá a podporuje. To pochopení je pro mne důležité a jsem za něj vděčný.

Já si tu dobu vzhledem k mému věku ani nemůžu pamatovat a nepovím vám, kde se ta záliba ve mě vzala. Ale tak to je. Původně jsem začal sbírat a opravovat a taky prodávat před deseti léty stará auta, nejčastěji trabanty. A asi proto, že ta auta patřila do jakési doby, začal jsem se zajímat nejen o ně, ale i o tu dobu. A před pěti léty jsem začal vytvářet toto muzeum,“ ukazuje otec dvou dětí na perfektně upravené rozlehlé ploše někdejšího statku sbírku aut.

Osobních i nákladních, nechybí ani traktory. Venku, v zástřeší bývalých stájí jsou většinou ty, které ještě na renovaci čekají, v maštalích s novými podlahami pak nablýskané Wartburgy, Iffy a především Trabanty v perfektním stavu. Celá výrobní řada.

Retro statek zažije první veřejnou zatěžkávací zkoušku o tomto víkendu, kde se tu koná malý sraz majitelů veteránů a zřejmě ožije i bistro U trabanta, které je součástí statku stejně jako dětské hřiště před ním. Nadšenec však rozhodně se splněním svého snu neskončil, byť jak sám říká, je to finančně hodně náročná záliba. Uprostřed dvora, do kterého se dívá například i dobový stánek PNS s kašírovanou prodavačkou a tehdy prodávanými tituly časopisů, postaví i benzinovou pumu, jaké byly obvyklé někdy před rokem 1960.

„Mým snem je, aby sem lidé nechodili jen jako do muzea na pár desítek minut vzpomínání, ale aby tady mohli trávit třeba celý den. Objel sem si řadu muzeí v zemi, kde jsou obvykle i retro koutky. Vždy se však jedná o ojedinělé spíše náhodně získané kusy. A to já nechci. I proto jsem shromáždil co nejvíce tehdejších předmětů, aby si snad každý z těch starších mohl říct - takové rádio, či vysavač, jsme měli taky,“ vysvětluje.

Jeho sbírka už nyní obsahuje tisíce exponátů, například více než 600 rádií, přes stovku televizorů, obchody pro smíšené zboží, drogerii, trafiku, kancelář, byt, kadeřnictví, a mnoho dalšího. A jestli se dají vzpomínky s nostalgií doslova nahmatat, tak je to právě na Retro statku.