Článek
Italská sopka Etna, část pouště Namib, čínské pohoří Tchien-šan, mexický přírodní park El Pinacate y Gran Desierto de Altar a ortodoxní dřevěné kostely na území polských a ukrajinských Karpat – to je pět úspěšných skvostů, které byly členy organizace UNESCO zapsány na seznam světového dědictví, a to pro svoji hlubokou přírodní či kulturní hodnotu.
Proslulost a celosvětový vědecký význam sicilské Etny (měřící 3323 metrů nad mořem) vyhodnotila organizace jako výjimečný, proto sopka od nynějška patří na seznam světového přírodního dědictví. Podobně jako mexická chlouba, kterou je park El Pinacate y Gran Desierto de Altar.
Dále uspěl se svým „písečným mořem” kus pouště Namib v západoafrické Namibii. Její poklad se nazývá příhodně Namib Sand Sea.
Asijský kontinent může být pyšný na pohoří Tchien-šan, rozkládající se v čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Klíčem k úspěchu byla panenská příroda zkrášlující jeho strmé svahy.
K osmi dřevěným kostelům na Slovensku, které UNESCO na svém seznamu už nějakou chvíli má, přibylo dalších šestnáct. Polovina z oblasti ukrajinských a druhá polovina z území polských Karpat. Historické pohraniční stavby, pocházející z 16. až 19. století, mají pro svoje domoviny jedinečnou kulturní hodnotu. Odteď i pro zbytek světa.
Šanci mají i další místa
O zapsání na seznam světového dědictví UNESCO budou na zasedání probíhajícím od 16. do 27. června bojovat například ještě nigerijské město Agadez, italská vila rodu Medicejských, posvátná hora Fudži, jež je symbolem Japonska, i kanadská vesnice Red Bay s odkazem na velrybářské osady.