Na severu Itálie se smradlavý sýr zapíjí pivem z českého sladu

Smraďoch z Moeny (italsky Puzzone di Moena) je sýr z kravského mléka s vůní podobnou našim syrečkům. Chuť je ale jemná a bez typického odéru, jehož nositelem je pouze kůrka bochníku sýra. Na desetikilový je třeba 100 litrů mléka. Smraďoch se prodává ve třech stadiích zralosti – čerstvý zraje maximálně tři měsíce, takzvaný old one šest a nejstarší varianta celý rok.

Severoitalské provincie jsou proslavené svým špekem, tedy přesněji uzenou a na vzduchu vyzrálou šunkou. Jak chutná ten od Braita Tita, je možné vyzkoušet v jeho horské restauraci nad městečkem Cavalese.

Firma Tito tady má i výrobnu a stylovou prodejnu. Mezi regály se určitě zaleskne i pasta společnosti Felicetti. Ta je sice také rodinnou firmou, ale její výrobky si můžete koupit i v supermarketech ve Val di Fiemme.

Mezi opravdové majstrštyky firmy patří těstoviny z kamutu. Kamut je dnes považován za jedno z východisek pro lidi s nejrůznějšími potravinovými alergiemi. Jde o starodávný druh pšenice nedotčený šlechtitelskými postupy.

V roce 1949 prý dostal jeden americký letec v Portugalsku 36 velkých pšeničných zrn od svého přítele, který tvrdil, že je vzal z kamenné schrány na starověkém pohřebišti poblíž egyptského Dahšúru.

Letcův otec v americkém státě Montana zrna zasel a začal v 50. letech kamut pěstovat. Skutečnost je trochu prozaičtější. Tento druh tvrdé pšenice běžně pěstovali egyptští zemědělci ještě v polovině minulého století a dodnes tam na některých políčkách přetrvává.

O výjimečné kvalitě těstovin Felicetti svědčí i to, že jsou jedinou značkou italských těstovin, které koupíte ve světoznámém luxusním obchodním domě Harrods v Londýně.

Tolik jídla se musí dobře zapít. V údolí mají naštěstí i vlastní minipivovar. Ještě tak před 100 lety bylo v provinciích Jižní Tyrolsko a Trentino na 100 minipivovarů, dnes zbyl ve Val di Fiemme jediný s příznačným názvem Birra di Fiemme. Nabízí nefiltrované pšeničné pivo a ležáky. Majitel Stefano Gilmozzi si letos pěstuje poprvé vlastní chmel, slad bere od českého Tábora.

Někdo má vůni mladého kůzlečího rád, stejně jako výrobky z kozího mléka. Jinému vadí typický odér. Každopádně prudké stráně kopců nad Cavalese lépe spasou kozy než krávy, proto jsou pro údolí kozí produkty typické.

Sýrárna v Cavalese denně zpracuje 1000 litrů kozího mléka, jež vyprodukuje na 3000 kusů rohatého zvířectva. V nabídce je sýr Caprino Cavalese Stagionato i uzená kozí ricotta, která pro nás byla nekorunovanou královnou ochutnávky.

Kozí klobásu (Lucanina di Capra Fiemmese) nabízí zase prodejna Dagostin v Castello di Fiemme. Firma byla založena už v roce 1963, dnes jí vládne mladý majitel se svojí rodinou.

V nabídce samozřejmě nemůže chybět ani kozí kosmetika, která má nikoli štiplavou, ale lehce parfémovanou vůni. Pleťové mléko, opalovací krémy, balzám na rty či krém, jenž na rukou zanechává jemný film, jsou podle majitelky firmy Dalladio Nicoletta vhodné i pro alergiky. A kdo chce vidět naživo, jak kozy míří z hor do údolí, může se na podzim zúčastnit tradičního pochodu a slavností Desmontegada v Cavalese.