Článek
Jezero začalo růžovět před dvěma lety kvůli přítomnosti řasy Dunaliella salina, která se vyskytuje v extrémně slaných vodách. Díky chemickým procesům je schopna sůl barvit právě do růžova.
Kobejtuz, jež se nachází nedaleko kazachstánského hlavního města Nur-Sultan, se díky barvě stalo velmi populárním místem mezi turisty.
„Odborníci tvrdí, že mikroorganismy a řasy napadly jezero a daly soli růžový nádech. Od té doby je v Kazachstánu populární,“ vysvětluje šéf okresu Erejmentau Battal Ibrajev a doplnil, že zdaleka nejvytíženějším obdobím byly pro jezero červen a červenec, kdy se na sociálních sítích rozšířila fáma, že sůl z jezera pomáhá v boji s koronavirem.
Mohou si naopak ublížit
Lidé přijížděli a prohrabávali bahno rukama, ale někteří i lopatami. Množství z nich si sůl odváželo a někteří ji dokonce prodávali na internetu.
„Jezero utrpělo obrovské škody. Ekosystémy Kobejtuzu a nedalekého Tenizu jsou velmi křehké. Podle odborníků teď potrvá 10 až 15 let, než se způsobené rány zacelí,“ uvedl Ibrajev.
Doplnil, že netuší, odkud se fáma o léčebných účincích bahna a soli vzala, ale lidé vzali jezero skutečně útokem, aby se před případnou nákazou koronavirem ochránili. Úřady proto musely přistoupit k uzavření oblasti, aby nedocházelo k dalším škodám.
Žádná fata morgana. Egyptská oáza Fajjúm je dobře ukrytý klenot
Alija Kosanovová z Nur-Sultanu je jednou z těch, která si sůl koupila. „Vůbec jsem netušila, že to není povolené. Ti, co mi sůl a bahno prodali, tam prý jezdili každý víkend. Kdybych to věděla, zachovala bych se jinak,“ tvrdí.
Podle lékaře Tolkyna Bataevy si lidé mohli aplikací bahna a soli naopak ještě více uškodit.
„Zaprvé nevíte, z jak čistých zdrojů to pochází, ani jakým způsobem proběhl sběr nebo skladování. Můžete si přivodit ještě nějakou bakteriální infekci, pokud dojde ke kontaktu s obličejem a ústy. Zdravotní rizika převažují nad benefity,“ uzavřel.