Článek
Právu to řekl Petr Havlický, předseda občanského sdružení Zálužné, které přes pět let připravovalo otevření tohoto unikátního důlního díla veřejnosti. Padlo na to dva milióny korun.
Otevření břidlicového podzemí doprovázel v sobotu zajímavý, a hlavně velmi slavnostní program. Nejprve si ale lidé společně u kaple v Zálužném na mši připomněli zemřelé horníky. Poté se všichni přesunuli do lesů k Raabově štole, kde se těžila pokrývačská břidlice až do roku 1888. Kromě této štoly také v dalších šesti, ale ty jsou již zaniklé. Nechybělo slavnostní přestřižení pásky u vchodu do štoly, ale i slavnostní výstřely z děla. Zatančili a zazpívali i místní permoníci. Štolu i posvětili místní faráři.
U Raabovy štoly se v den jejího otevření pro veřejnost objevili i permoníci. Místním zazpívali i zatančili.
„Zatím jsme prvním břidlicovým dolem v Česku, který je přístupný veřejnosti. Doufám, že to tak nějakou dobu vydrží. Hodně dlouho jsme vše připravovali, přes pět let. Investovali jsme do toho nejen spoustu svého času, ale i peněz z dotačních programů. Bylo to něco přes dva milióny korun,“ uvedl Havlický.
Do štol výhradně s průvodcem
Dodal, že do štoly nesmí nikdo nikdy jít sám bez průvodce. „Půjde vždy o organizované prohlídky, které dělá naše občanské sdružení Zálužné. Na našem webu je objednávkový formulář, kde se lidé na prohlídku mohou objednat. Rodiny, skupiny, ale i jednotlivci,“ upozornil Havlický s tím, že dnes zažívají všichni vrchol svého dlouholetého úsilí a snahy.
Slavnostní otevření dolu
Raabova štola je dlouhá necelých 100 metrů, těžbu zde v roce 1888 ukončil hostinský ze Starých Těchanovic a pozdější starosta této obce Johann Raab. „Těžil zde za pomocí místních chalupníků břidlici 15 let. Těžbu zde ukončil z více důvodů. Jedním z nich bylo i to, že zde došlo k sérii šesti smrtelných úrazů horníků, navíc ekonomicky ho ničily rozvinutější doly v Zálužném, které produkovaly mnohem více materiálu. On nebyl schopen jim konkurovat,“ vysvětlil Havlický.
Zdejší břidlice je i na střeše Národního divadla
Břidlicové doly jsou jednou z největších zvláštností Vítkovska. Zpřístupnění jednoho z nich na naučné stezce Dědictví břidlice má za úkol kromě zachování tradic a připomenutí historie celého regionu, také zvýšit turistický ruch formou zajímavé unikátní prohlídky Raabovy štoly. Zájemci se do ní dostanou ale jen od jara do podzimu, jelikož po zbývající část roku tam zimují chránění netopýři.
Slavnostní otevření dolu
Místní břidlice pokrývá například střechu Národního divadla v Praze, Parlamentu v Budapešti, nebo katedrály sv. Štěpána ve Vídni. Kdysi se z ní vyráběly i stoly či psací tabulky pro děti do škol.