Článek
Přecházím po mostě z města Joal na ostrov Fadiouth a najednou kolem mě proběhnou dvě maličká prasátka, která by si polovina náctiletých dívek nejraději zastrčila do kabelky. Jen by je musela nejdřív pořádně umýt, protože pobíhají ve stojatých vodách kolem ostrova a rozhodně nejsou vzorem čistoty. Směs intenzivních vůní a zápachů bouchne v první vteřině do nosu snad všechny, s každým dalším křupavým krokem si však člověk přivyká a uvědomuje si, po jak výjimečném místě to vlastně chodí.
Křivolakými uličkami postupně docházím k budově, která na první pohled na ostrov vůbec nezapadá. Místní kostel je viditelný už zdálky a od jednoduchých budov místních se na první pohled diametrálně liší. Není tu skoro ani živáčka, ale o nedělních mších se prý rozměrný kostel zcela zaplní a lidé často stojí i kolem dokola. Na moment je podezřívám, že účast může být hojná i kvůli tomu, že zdejší silné větráky vytváří uvnitř velmi příjemné prostředí, které může být v horkém dnu příjemným úkrytem. Křesťanů zde žije poměrově více než ve zbytku země a podle našeho průvodce je pro ně chození na nedělní mši úplnou samozřejmostí.
Po několika minutách sezení a rozhlížení se po kostelu se konečně přemluvím vyjít ven a použít dron. Na rozdíl od striktních pravidel v mnoha zemích Evropy, zde platí asi jediné neoficiální pravidlo - létej si kde chceš, jen buď připraven, že dron jakékoliv velikosti vyvolá u místních nadšení a musíš ukázat výhled na displeji všem, kteří o to mají zájem. Zastavují se u vás jak dospělí, tak děti. Smějí se, ukazují vám zdvižený palec a staří lidé se často chytají při pohledu na pohled z nebe za hlavu v tázavém smyslu, čím je lidské pokolení během jejich života ještě překvapí.
Po několika minutách letu jsem tak kolem sebe měl čilou skupinku místních nezbedů, kteří si nadšeně ukazovali na displeji, kde kdo z nich bydlí, a každou chvíli se ozýval radostný výbuch jednoho z nich. Když jsem s dronem na mostu opět přistál, tak mě poplácali po zádech, zamávali mi a radostně se rozběhli směrem do vesnice popovídat svým vrstevníkům o tom, jak viděli svou rodnou vísku z ptačího pohledu. Radost z pořízených záběrů tak byla umocněna na druhou.
„Asi nejvíce na mě zapůsobila tamější pohostinnost a chování domorodců. S takovou přívětivostí jsem se nikde jinde v Africe nesetkal,” řekl Novinkám marketingový ředitel EXIM tours Stanislav Zíma, který Senegal nedávno také navštívil. A jeho slova potvrzují místní takřka na každém kroku. Pokud nedisponujete základy francouzštiny, obvykle je klíčem k náklonnosti místních a přátelskému přístupu jen obyčejný upřímný úsměv. Ten v Senegalu působí doslova magicky a ostrov Fadiouth není výjimkou.
Jen asi tři krátké uličky od mostu vedoucího na ostrůvek z oblasti města se ukrývá domeček, který vás asi na první pohled zaujme jednoduchým nápisem „L.Messi”. Ve skutečnosti jde prý o obyčejnou hospůdku, která se otevírá až ve večerních hodinách, kdy už o turisty na ostrově příliš nezavadíte. „Mají tam televizi a muži se tam chodí dívat na fotbal. Tady ještě stále není samozřejmostí mít televizi doma, je to spíše výjimečné,” prozradila mi překvapivě dobrou angličtinou stánkařka, která nedaleko prodávala sušené ryby.
Vzhledem k tomu, že bylo do večera bohužel ještě daleko, musel jsem se během horkého dne spokojit s občerstvením ze stánku a vyrazil jsem směrem na vedlejší pohřební ostrov, na který vede cesta přes most. Už velká cedule u vstupu na most hlásí, že jde o smíšený hřbitov, který je místem posledního odpočinku pro křesťany i muslimy, což jinak nebývá až tak běžné. I tento ostrov vzniknul navrstvením mušlí a najdete na něm skutečně jen rozměrný hřbitov a velký památník. Pokud však vyjdete na kopeček a otočíte se, nabídne se vám velmi hezký výhled právě na hlavní ostrov.
Ostrov Fadiouth je oblíbeným výletním místem i pro domorodce, a místní tak ze značné části žijí z turismu. Sice ne v tom slova smyslu, jak ho známe my, ale přesto. Každá sušená ryba, náramek z korálku či i pivo prodané v baru pojmenovaném po argentinském fotbalistovi znamená pro místní tolik ceněný zdroj obživy. A díky charterovým letům z Prahy do Dakaru je magický ostrov Fadiouth, vyskytující se snad ve všech cestovatelských průvodcích o Senegalu, Čechům blíže než kdy dříve.