Článek
Jednoduchá dřevěná stavba se sedlovou střechou stojí na základech Krömerovy boudy, která v prosinci v roce 1945 vyhořela. Vybudování útulny o rozměrech pětkrát osm metrů stálo přes 880 tisíc korun. Turisté se tam mohou schovat nebo přečkat noc na kryté terase za nepříznivého počasí.
„Podobné objekty stojí na Hřebínku a na Kneipě,“ uvedl Řičář. Do budoucna se podle něj plánuje otevření menšího občerstvení, které by třeba jako na Hřebínku fungovalo o svátcích nebo víkendech. Otevřené by mohlo být už od příští letní sezóny. Útulna by tak měla mít podobný účel jako Krömerova bouda, která byla mezi turisty oblíbená za první republiky.
Pamětní deska připomínající Krömerovu boudu
„První bouda zde byla už od roku 1917. Klasická, v německém stylu byla postavena v roce 1926. Měla dřevník, sklípek a bylo možné se tam i ubytovat," uvedl starosta Albrechtic v Jizerských horách Jaroslav Zeman. Boudu patřící Němci zapálila po druhé světové válce pravděpodobně jedna z rabovacích gard z vnitrozemí.
Místo tragédie
Útulna je u protržené přehrady, která je technickou památkou a jejíž obnova začala přede dvěma lety. Podílejí se na ní Lesy ČR, Povodí Labe, ochránci přírody, Albrechtice a Desná. Projekt za tři milióny korun by měl skončit v příštím roce, kdy si budou v Desné připomínat 100. výročí tragických událostí, které následovaly po protržení přehrady.
Obvykle se udává, že obětí bylo 62, podle nedávného zjištění kronikářky z Desné jich bylo 65. Památník se jmény obětí by měl být odhalen v příštím roce.
Obnova technické památky začala v roce 2013 odstraňováním náletových dřevin. Podařilo se při tom najít i kráter v místě někdejší hráze, kde kopal v roce 1927 profesor vídeňské univerzity, když zjišťoval příčinu tragédie.
Posezení před útulnou
Opravené jsou už turistické chodníky, nově vybudovány jsou lávka spojující oba břehy bývalé přehrady, vyhlídkové plošiny i schody, které umožňují turistům snadný sestup na dno bývalé přehrady. „Ještě nás čeká oprava šoupátkové věže a musíme instalovat informační tabule,“ uvedl ředitel jabloneckého závodu Povodí Labe Jaroslav Jaroušek.
Zeman předpokládá, že ročně si k přehradě najde cestu 30 000 až 50 000 turistů. Z původně 200 metrů dlouhé a 14 metrů široké nádrže zůstaly jen hromady kamenů, trosky hráze, přepadová kaskáda a kilometr dlouhá štola spojující přehradu s nedalekou Souší.
Nejzachovalejší je šoupátková věž, tedy manipulační věž výpusti, stojící jako smutné memento v místě, kde se hráz protrhla. Hráz tehdy vydržela jen 10 měsíců od kolaudace, následné vyšetřování trvalo 17 let – nikdo nebyl odsouzen. Protržení způsobila spodní voda, která vytvořila dutiny a kanálky v žulovém podloží hráze.