Článek
Minulou středu, v první červencový den, se po několikaměsíční nucené pauze znovu otevřela mezinárodní letiště na řeckých ostrovech. Začátek hlavní turistické sezony, která obvykle startuje už někdy v dubnu či květnu, se tak značně posunul. Opožděný a ospalý rozjezd sice udělal čáru přes rozpočet hoteliérům a dalším zaměstnancům v cestovním ruchu, pro turisty je ale aktuální situace požehnáním.
V onen první červencový den jsme se sešli na letišti už ve tři hodiny v noci. Značně rozespalí, ale zároveň zvědaví, jak to bude v cílové destinaci — na Krétě, největším řeckém ostrově — vypadat. Tabule odletů, na celý zbytek dne jen zpola zaplněná, značila, že k běžnému provozu se letiště vrací velmi pozvolna. Naopak poměrně překvapila dlouhá fronta lidí čekajících na odbavení právě na řecké ostrovy Kréta a Kos. Ukázala mimo jiné to, že Češi po odpočinku u moře zkrátka prahnou.
„Zájem o Řecko je značný od první chvíle, kdy jsme obnovili nabídku zájezdů. Stejně jako v minulých letech je největší zájem o letoviska na velkých ostrovech, jako jsou Kréta, Rhodos, Kos nebo Zakynthos,” uvedl tiskový mluvčí cestovní kanceláře Fischer Jan Bezděk a doplnil, že i když sezona začala se zpožděním, profitovat z toho budou hlavně turisté, protože hoteliéři přicházejí s výhodnými slevami a nabídkami.
Takhle Řecko v hlavní sezóně už nezažijete. Řekové vyhlížejí turisty
Co se týče běžného provozu letiště, ten nebyl koronavirem výrazně poznamenán. Odbavení i bezpečnostní kontrola proběhly jako obvykle, jedinou výjimkou byly roušky a plexiskla u přepážek.
Překvapení v podobě testů
Snad pro většinu lidí to byla první cesta letadlem po dlouhé době. Povinné roušky po celou dobu zhruba dvou a půlhodinového letu nebyly ničím, co by se nedalo přežít — i vzhledem k časnému odletu a potřebě dospat deficit.
Jedinou skutečnou nepříjemností je snad drobná byrokracie, kterou musí člověk před návštěvou Řecka podstoupit. Vyplňují se dva formuláře, jeden z nich přímo v letadle, do kterých je nutné uvést základní informace jako jméno, telefonní číslo, místo pobytu nebo to, zda člověk v posledních dvou týdnech byl někde v zahraničí. Aerolinku pak zajímá také, kde přesně v letadle cestující seděl a podobně, aby se dal případný záchyt viru lépe trasovat.
Na letišti probíhá náhodné testování.
První z formulářů, který najdete zde, vygeneruje unikátní QR kód, jenž se předkládá na cílovém letišti. Před přistáním nikdo z nás ani netušil, co nás kvůli němu čeká. Čísla v kódu totiž rozdělují pasažéry pro náhodné testování na koronavirus — Řekové si tuhle informaci nechali jako drobné překvapení. Náhodné testování formou výtěru z krku však ve výsledku vypadalo tak, že k němu byla vybrána více než polovina letadla. Jen z naší skupiny o sedmi lidech unikli výtěrům pouze dva.
Na Čechy mířící do Řecka čeká na letištích překvapení
Do hotelu jsme dorazili jako jeho úplně první návštěvníci v sezoně. Personál nás vítal skoro jako celebrity. Dříve avizovaná povinnost nosit roušky ve společných prostorách se zřejmě zúžila jen na zaměstnance, protože po nás coby hostech je nikdo nevyžadoval. To samozřejmě mohlo být dáno i tím, že jsme byli v hotelu úplně sami — i když po několika dnech se začal pomalu plnit. Ale ani tak se to nedalo nazvat návalem. U bazénu bylo prázdno, na pláži rovněž. Kromě šplouchání moře a zvuků větru byl absolutní klid.
„Hotely samozřejmě dodržují veškeré hygienické standardy, které současná situace vyžaduje. Zároveň ale personál dbá na to, aby se turisté cítili příjemně a dovolenou jim to nijak nekomplikovalo,” doplnil za cestovní kancelář Exim tours obchodní ředitel Petr Kostka.
Lehátka na pláži jsou od sebe dál. Mačkat se tak jako tak nebudete.
Zatímco jsme popíjeli první dovolenkové koktejly, dorazila nám na telefon zpráva: uvítání v Řecku a informace o náhodném testování na covid-19, kvůli kterému se možná budeme muset uchýlit do jednodenní karantény. Jak má taková izolace vypadat a kdo bude dohlížet na její dodržování, jsme však nezjistili. A stejně tak jsme se nedozvěděli, jak to dopadlo s našimi testy. Ale vzhledem k tomu, že se nám už nikdo neozval, vyvodili jsme z toho, že jsme zdraví.
Památky bez turistů
„Uvidíte ruiny, které jsou čtyři tisíce let staré,“ popsala nám nejznámější památku Kréty, palác Knóssos, česká průvodkyně Martina Štěrbová, která na ostrově žije už zhruba dvacet let. „Je to vůbec nejnavštěvovanější památka,“ doplnila.
Přesto nám bylo jasné, že budeme na místě prakticky sami. Kréta se z postkoronavirové letargie teprve probouzí a turisté na ni přijíždějí postupně. „Jste moje první skupina v této sezoně. Normálně pracuji už od dubna,“ řekla nám s nadšením Štěrbová a dodala, že turisty provádí po areálu paláce Knóssos i několikrát denně.
Na prohlídku trůnu v Knóssu se běžně stojí i čtyřicetiminutová fronta. Tentokrát to jde zcela bez čekání.
Nikde nikdo. Na nejexponovanější krétskou památku docela nezvyk.
Pro památky platí kvůli koronaviru určitá omezení, vyrozuměli jsme však, že každá pamětihodnost si stanovuje vlastní podmínky. V Knóssu, jakožto ve venkovním areálu, jsou pro návštěvníky roušky dobrovolné, zatímco v archeologickém muzeu v Heraklionu, do kterého jsme zavítali posléze, jsou povinné. V obou případech je však nutné, aby měl průvodce mikrofon a jeho skupina přístroj se sluchátkem — to má zabránit tomu, aby se lidé kolem průvodce shlukovali a mohli se více rozprostřít.
„Takhle prázdno tu bývá akorát v zimě. Normálně byste na prohlídku trůnu čekali i čtyřicet minut,“ říká Štěrbová o jednom z nejexponovanějších míst paláce. A slavnou stěnu se sloupy, která se objevuje na všech propagačních materiálech, se nám daří vyfotit hned a zcela bez lidí. V patách je nám jen jedna početnější skupina, ale ani ta nedokáže zdaleka dorovnat množství lidí, kteří Knóssos za běžné situace denně navštíví.
V prostorách muzea jsou povinné roušky, pro průvodce pak mikrofon a pro návštěvníky sluchátko.
Ještě zvláštnější je pocit ve zmíněném archeologickém muzeu, kde jsou na zemi dokonce nálepky, na kterých je třeba kvůli dodržování odstupu stát. Dohlíží na to množství zaměstnanců — v každé místnosti alespoň dva. A jakmile se k sobě přiblížíme až moc, už jsme upozorněni, abychom odstoupili. „Myslím si, že to postupem času trochu uvolní. Teď je to přísné, protože sem teprve začínají přijíždět turisté. Ale takhle to nejde,“ myslí si Štěrbová.
Vysvětluje, že do muzea může aktuálně se skupinou pouze osmi lidí, do paláce asi s 25 či 30. „Vezměte si, že areálem denně prošly tisíce lidí, teď je na celý Knóssos limit osmdesát, pokud to nezměnili. Kde budou čekat ti ostatní? To budou hrozné fronty venku, ve kterých se budou stejně shlukovat lidé,“ řekla.
Na podlaze muzea jsou nálepky, které mají návštěvníkům pomoci s dodržováním odstupu.
Že návštěvníků v průběhu sezony pomalu přibude, je skoro jisté. S tlačenicemi ale nikdo nepočítá. „V letošním roce na Krétu, která patří k nejvyhledávanějším řeckým ostrovům, přijede z celého světa méně turistů. Pro české klienty to znamená jediné — méně lidí na pláži, ale i na dalších turistických atrakcích a památkách,“ tvrdí Bezděk.
Kdo chce k moři a překousne náhodné testování, bude na ten klid asi dlouho vzpomínat, říkám si, zatímco pozoruji z pláže letadlo, jak klesá na nedaleké letiště. A po chvíli ho následuje další. A další...