Článek
Hustá síť cyklostezek v Nauders u průsmyku Reschenpass v nadmořské výšce kolem 2000 metrů je tou nejzajímavější částí proslulého Tirol Mountain Bike Safari. Oblast, kde se setkávají tři regiony — rakouské Tyrolsko, švýcarský Graubünden a italské Vinschgau — nejlépe prozkoumáte právě na dvou na kolech.
Místní stezky jsou dohromady dlouhé přes 2000 kilometrů a mají převýšení šílených 80 kilometrů. Jsou zde terény vhodné pro všechny druhy cyklistiky, jak ostatně napovídá sortiment půjčoven kol, které sídlí na každém rohu. Nabízejí totiž čtyři druhy strojů: „silničky“, elektrické modely pro lenochy, univerzální horská kola pro vyznavače tradiční jízdy rovina/do kopce/z kopce a speciální modely na sjezd neboli gravity disciplíny.
Nahoru lanovkou
Kopce jsou tu opravdu drsné, ale většina tras je vybudována tak, abyste pro cestu nahoru mohli využít lanovku (tedy pokud nepatříte mezi masochisty, kteří toto rychlé a efektivní zdolání stovek výškových metrů považují za ostudný doping). Naše výprava s lanovkou žádný problém nemá, právě naopak. V půjčovně si pronajímáme celoodpružená kola na sjezd a míříme do Bike Areny na široké náhorní plošině nad Nauders.
Po cestě se můžete kochat horskými štíty.
Vyfasovali jsme také mapy, kde jsou podrobně vyznačeny všechny místní trasy včetně délky, převýšení a obtížnosti od snadných modrých až nejtěžší černé. Postupně se rozšiřují a každý rok přidávají další. Kola zde vyveze každá lanovka.
U nástupní stanice lanovky Nauders Bergkastel (1400 metrů) je tréninkový parkur, kde si každý může vyzkoušet jízdu přes základní překážky a terénní nerovnosti. Necháváme se vyvézt k horní stanici ve výšce 2170 metrů a dále pokračujeme střídavě po singl treku, dřevěných chodníčcích, lesem a po loukách směrem na jih až k vyhlídce nad jezerem Reschensee.
Tato vodní plocha vznikla asi před půlstoletím zatopením několika vesnic a z její hladiny čouhá věž kostela, kolem které se v létě jezdí na lodičkách a v zimě na bruslích. Výhled nemá chybu, vidíme celou řadu horských štítů včetně ikonického vrcholu Stelvio se stejnojmenným průsmykem, kudy vede oblíbené trasa silničních cyklistů.
Vstřícnost k cyklistům
Přejíždíme italskou hranici, kterou lemuje pás jakýchsi zátarasů z první světové války. Vypadají jako protitankové, ale jestli by do neschůdného terénu ve výšce 2200 metrů vyjely tehdejší tanky, je otázkou. O kus dál si prohlížíme vojenský bunkr, ten už dává větší smysl. Nicméně přímo zde se nebojovalo, frontová linie byla víc na jihu, kde jsou některé bunkry ve výšce 3500 metrů.
Trasu můžete zvolit dle vlastních schopností, na výběr jich je několik.
Oblast je cyklistům velmi nakloněná. Kola si můžete půjčit skoro na každém kroku.
Vstřícnost tohoto regionu k cyklistům dokazují náhradní duše zavěšené na větvích stromů podél trasy. Kolem některých obzvlášť drsných úseků vede snadnější objížďka, ovšem od jejího využití trochu odrazuje cedule s nápisem Chicken Way, neboli pro vystrašené slabochy.
Zlatým hřebem našeho výletu je cesta zpět do Nauders. Teprve nyní oceňujeme výhody zvláštní geometrie kola pro sjezd, které poslouchá na slovo. Svištíme dolů po cestách s často se měnícím povrchem, který nás nutí být stále ve střehu. Dlouhé rovinky se střídají s úseky, kde jde hlavně o techniku. Naštěstí místní cyklostezky slouží opravdu jen cyklistům, pěší mají své trasy, a tak zde nehrozí žádné konflikty mezi „kolisty“ a chodci.
Detailní informace o cyklostezkách včetně jednotlivých tras s GPS souřadnicemi najdete na oficiálním webu Nauders.