Na Helfštýně obnovují renesanční palác

Zhruba polovina rozlehlého objektu bude zastřešena skleněnou střechou, která však nezmění pohledy na hrad, protože skleněné tabule budou zapuštěny pod hlavu stěny paláce. V prvním podlaží bude mít objekt novou kovovou konstrukci, která vytvoří zajímavou prohlídkovou trasu.

„Ta umožní návštěvníkům seznámit se se stavebněhistorickým vývojem paláce,“ uvedl již dříve autor studie rekonstrukce, architekt Miroslav Pospíšil, s tím, že to, aby zastřešení nezměnilo siluetu hradu a nebylo celoplošné, požadovali památkáři.

Střechu nemá palác už od počátku 19. století. Tomu odpovídal i jeho stav. Před šesti lety byl do něj kvůli bezpečnosti zakázán vstup a návštěvníci tak ztratili mimo jiné možnost pokochat se pohledem z vyhlídkové terasy. Původní úvahy o znovu zastřešení paláce se objevily už v 50. letech minulého století. Nynější rekonstrukce, která začala předloni, byla plánována řadu let.

„Teď prochází palác velkou ozdravnou kúrou, jejímž výsledkem bude prostor, kam se návštěvníci dostanou, aniž by je ohrožovalo třeba padající zdivo,“ řekl Právu helfštýnský kastelán Jan Lauro, přičemž připomněl, že palác je největším objektem na hradě a zároveň posledním, kde dosud k restauraci nedošlo. „Místo, kde stojí, je zajímavé i tím, že tu začínala historie Helfštýna,“ dodal kastelán.

Průběžně se na hradě činí i archeologové. Letos například objevili pod vrstvou suti v objektu i část unikátně zachovaného interiéru jedné z místností starého gotického paláce a téměř neporušený pískovcový portál původního vstupu do něj v dalším odkrytém prostoru.

„S trochou nadsázky lze říct, že se nám podařilo objevit hrad pod hradem, tedy části gotických místností z doby pánů z Kravař,“ řekl Právu archeolog Zdeněk Schenk z Muzea Komenského v Přerově.

Odborníci podle něj odkryli při výzkumu také unikátní soubor částí pozdně gotických, renesančních až raně barokních reliéfně zdobených komorových kachlů, které byly součástí kamen, jimiž byly vytápěny jednotlivé místnosti paláce ve 2. polovině 15. století až 2. polovině 17. století.

„Za unikátní nález lze označit polovinu mosazné formy na odlévání pistolových olověných projektilů. Ta je spolu s poměrně častými nálezy olověných projektilů s neodstřiženými nálitky dokladem produkce střeliva přímo v areálu hradního paláce,“ doplnil Schenk.

Rekonstrukce paláce za zhruba 72 milionů korun měla původně skončit již letos v závěru roku, hotova však bude nejdříve příští rok. „Průběh prací přináší množství nepředvídatelných komplikací. Třeba zeď vypadá zvenku jako pevná, ale pak se do ní vrtne a ona se půlka sesype,“ poznamenal k tomu Lauro.

Po rekonstrukci vznikne v paláci prostor pro lapidárium a expozici kovových plastik. Bude tu vystavena také část nálezů, které archeologové objevují při průzkumných pracích na hradě.