Článek
Součástí expozice bude i jezdec ve zbroji na koni a ukázka žoldnéřské zbrojnice, informovala Markéta Mercová z kroměřížského muzea.
K vidění bude kolem stovky exponátů, které zapůjčilo olomoucké arcibiskupství, muzea z Prahy, Liberce, Třebechovic a Plzně, hrad Bítov, zámek Opočno i soukromí sběratelé.
Výstava nazvaná Soumrak zemské hotovosti doplní stálou expozici v Rytířském sálu zámku, kde jsou vystaveny zbraně z třicetileté a následných tureckých válek, které sem byly převezeny z Mírova. Expozice potrvá do 29. srpna.
"Obranu Moravy měl tehdy na starost biskup, který měl za úkol sehnat a zaplatit vojáky. Zbraně pro tato vojska uschovával právě v mírovské zbrojnici," popsal Evžen Petřík, velitel skupiny historického šermu Biskupští manové z Kroměříže, která se zabývá obdobím třicetileté války.
Žoldnéřská vojska tvořili obyčejní lidé
Žoldnéřská vojska "zemské hotovosti" tvořili většinou obyčejní lidé. "Byla to pro ně jakási možnost obživy. Dostávali žold a mohli si přilepšit i kořistí z dobytých územích. Nebyli to však dobře vycvičení vojáci, a nemohli tak konkurovat armádám, které se zhruba od poloviny 17. století profesionalizovaly. Od toho je odvozen i název výstavy - Soumrak zemské hotovosti," poznamenal Petřík.
Biskupská vojska tvořily dvě hlavní složky - mušketýři se střelnou zbraní a pikenýři s dlouhou píkou. "Byli to obojí dragouni, jízdní pěchota schopná rychlého přesunu, která ale bojovala pěší," doplnil velitel Biskupských manů z Kroměříže. Dodal, že dobová pěchota tehdy neměla zbroj na rozdíl od příslušníků zemské hotovosti na Kroměřížsku.
"Měli na hlavě přilbu a na těle dvoudílný kyrys. Biskupská zbrojnice totiž obsahovala velké množství této výzbroje, která se používala i na přelomu 17. a 18. století, kdy již byla zastaralá," přiblížil Petřík.
Kroměřížské muzeum tradičně na léto připravuje novou expozici v Chropyni. V posledních letech představilo dutorohá zvířata a předměty středověké hygieny na šlechtických sídlech.
