Na Borůvkovou horu nejen po stopách disidentů

Na tento vrchol s nadmořskou výškou 899 metrů a celoročně volně přístupnou rozhlednou vede několik značených turistických cest. My jsme se vypravili z české strany, odkud se lze na Borůvkovou horu nejrychleji dostat z parkoviště na hraničním přechodu Travná.

Odtud půjdete dva kilometry po zeleně značené cestě kurýrů Solidarity vedoucí po polské straně. Další necelý kilometr a půl, který zbývá do cíle, kopíruje státní hranici, přičemž na některých úsecích jsou hraniční kameny umístěny doslova uprostřed stezky.

Víceméně celou dobu stoupáte – převýšení na třech kilometrech činí téměř tři sta metrů. Začátek cesty prochází loukou s výhledem do krajiny, ale většinou jdete lesem. Na vrcholu najdete několik připomínek událostí z nedávné minulosti.

A nejzajímavější je bezpochyby černobílá fotografie z prvního setkání na Borůvkové hoře 21. srpna 1987 (různé zdroje se o několik dní rozcházejí). Zúčastnili se ho mimo jiné Václav Havel (†2011), Stanislav Devátý (70), Ladislav Lis (†2000), Petr Uhl (†2021), Jiří Dienstbier (†2011), Anna Šabatová (71) či Ján Čarnogurský (78).

Poláky na snímku reprezentují například Adam Michnik (75) a Jan Kuroň (†2004). Pamětní kameny zdobí citáty Václava Havla, bývalého polského prezidenta Lecha Walesy (78) a Jerzyho Popiełuszka (†1984), polského kněze umučeného komunistickou tajnou policií.

Představitelé československé a polské demokratické opozice se v Rychlebských horách nejen scházeli, ale také převážně tudy pašovali zakázané materiály. Distribučním střediskem na polské straně bylo město Lądek-Zdrój s nejstaršími lázněmi v zemi ležící asi sedm kilometrů jižně od Borůvkové hory.

„Příhraniční spolupráce“ se koordinovala ve Vratislavi. Zahrnovala i promyšlený systém kurýrů, přičemž na české straně se o vyzvedávání a přípravu materiálů staral manželský pár, Anna Šabatová a Petr Uhl. Používaly se čtyři stejné batohy, dva pro každou stranu. Kurýři odkládali plná zavazadla na hraniční čáře (existovala čtyři předávací místa) a jiná zase odnášeli do své země.

V případě zadržení byla připravena obhajoba, že omylem došlo k záměně batohů a že dotyčný nemá s jeho obsahem nic společného.

Osobní kontakty mezi disidenty začaly už v sedmdesátých letech minulého století, jenže po několika schůzkách v Krkonoších v roce 1978 musely být kvůli represím na obou stranách (v Polsku navíc v letech 1981 až 1983 platil výjimečný stav) přerušeny. K jejich obnovení došlo až na Borůvkové hoře. Poslední setkání v Rychlebských horách pak proběhlo 24. června 1989 na dalším hraničním vrcholu Koníček (850 m n. m.).

Rozvoj turistiky na Borůvkové hoře je odjakživa spojen s rozhlednou. Ta, která na vrcholu stojí od podzimu 2006, je už několikátá v pořadí. První stavba, která umožňovala výhled do Kladska a na Králický Sněžník, do Slezska i na Moravu, vznikla už v sedmdesátých letech 19. století pro hosty lázní Lądek-Zdrój.

Šlo o nevelkou dřevěnou věž, která však brzy zchátrala. Novou na stejném místě v roce 1890 postavil kladský turistický spolek. Lázně poskytly dřevo a moravskoslezský turistický spolek přispěl finančně.

Nová stavba byla hojně navštěvována, dokud se po deseti letech pod dvěma turistkami neprolomily schody. Jak se později zjistilo, většina dřeva byla ztrouchnivělá a v září 1900 se konstrukce vlivem silného větru sama zřítila. Nová dřevěná stavba s prostornou vyhlídkovou terasou ve výšce jednadvaceti metrů, na jejímž financování se podílely příhraniční turistické organizace i veřejná sbírka, byla slavnostně otevřena 30. srpna 1908. Vedle ní stála jednoduchá chýše s občerstvením.

Po čtrnácti dnech se však rozhledna opět zřítila a místo ní vznikla na moravské straně chata, která se po 2. světové válce přestala využívat. Současnou rozhlednu – věž kruhového půdorysu z nosné ocelové konstrukce a dřevěného opláštění – postavilo město Javorník.

Součástí stavby je také zděný přístřešek pro turisty. Na plochém vrcholu se našlo dost místa i pro kiosek s občerstvením, který je během letních prázdnin otevřený každý den a v květnu, červnu a září o víkendech. Poblíž se nachází řada zastřešených odpočívadel.

Na vyhlídku ve výšce čtyřiadvaceti metrů vás přivede 155 schodů. Po stranách směrové růžice na stropě je detailně popsáno, jaký vrchol, vodní plochu či sídlo můžete spatřit a v jaké vzdálenosti od rozhledny se nacházejí. Na první pohled je patrný rozdíl v krajině na straně rovinatého Polska na východě (Otmuchovské a Nyské jezero) a hor ve všech ostatních směrech.

Z významnějších vrcholů je vidět nejvyšší hora Rychlebských hor Smrk (1125 m n. m.), Praděd, Šerák, Králický Sněžník a Velká Deštná. Zmíněna je i Sněžka nebo Vysoké Tatry. Dohlédnete také do Javorníka, lázeňského města Lądek-Zdrój a dalších polských měst jako Paczków a Złoty Stok.