Mozaika zachránila kostel před zbouráním. Mohla by být největší na světě

Setkání otce Chioccioliho a umělkyně Andreiny Giorgii Carpentinové v roce 1996 bylo podnětné. Společně se nejprve domluvili na kosmetických úpravách, jako třeba renovaci okna za oltářem, na řadu pak přišla i samotná fasáda. O zhruba dekádu později se rozhodli začít s budováním mozaiky. „V roce 2008 mě otec požádal, zda bychom mohli zapracovat na dalších detailech. Společně jsme chtěli dát obyvatelům této malé vesničky náměstí,“ uvedla pro agenturu AP Carpentinová.

Prostor před kostelíkem tak vydláždili a díky tomu eliminovali také autobusy nebo osobní vozidla, která před budovou často stála. „Přemýšlela jsem, jak vznikající náměstíčko obohatit, tak jsem se nechala inspirovat Gaudím, všemi prvky, které má například katedrála Sagrada Família a další stavby v Barceloně. Nechala jsem si od známého dovézt různé vyřazené dlaždičky,“ vypráví umělkyně o počátcích budování mozaiky.

Jakmile byl materiál dovezen, práce mohly začít. „Mozaika je inspirována Ezechielovou vizí, ve které se po zemi rozpínala božská síla a všechno, čeho se dotkla, vzkvétalo. Přivedla k životu vegetaci, kterou v naší mozaice představují listy a ovoce,“ tvrdí Carpentinová a dodává, že s tímto námětem přišel otec Chioccioli. Objevují se zde i další výjevy inspirované prorokovým viděním.

Materiál na stavbu nejprve zajišťovala sama umělkyně spolu s knězem, postupně začalo ale přispívat i mnoho okolních podniků cihličkami nebo kachličkami. Práce také hodně závisí na finančních darech, ačkoli oba hlavní strůjci projektu si žádný honorář nenárokují. V roce 2016 se celková cena vypočítala na nějakých 30 000 eur, tedy zhruba 760 000 korun.

Skrze sociální sítě se informace o projektu dostaly k lidem, také k umělcům z různých koutů světa, kteří nabídli, že přiloží ruku dílu. Samozřejmě zdarma, z čisté radosti. Carpentinové dnes pomáhá brazilská umělecká skupina Mosaico Paulista, která se specializuje právě na mozaiky a přicestovala až ze Sao Paula.

„Byli jsme projektem nadšeni, a tak jsme se rozhodli přiložit ruku k dílu. Nejen kvůli umělecké hodnotě, ale také proto, že v historii mozaik by toto mohla být skutečně významná památka. Jde také o sociální stránku věci,“ uvedla jedna z členek skupiny Simone Bertonová.

Mozaika se aktuálně rozpíná na 800 metrech čtverečních a Carpentinová věří, že brzy bude největší v Evropě. Do budoucna si ale klade ještě větší ambice, a to celkovou délku 3000 metrů čtverečních. Mozaika by pokrývala nejen chodníky, ale také vnější i vnitřní zdi kostela, což by z ní mohlo udělat vůbec největší umělecké dílo svého druhu na světě. Aktuální rekordman se podle Guinnessovy knihy rekordů nachází ve vietnamské metropoli Hanoj.

Otec Chioccioli se ale mnohem více zajímá o společenský dopad než o rekordy. „Rád bych, aby se mozaika stala příkladem společné práce a také místem setkávání. Indicatore nemá žádné veřejné prostory, tak doufám, že toto by mohl být první z nich, kde se budou všichni cítit jako doma,“ uvedl kněz.

Projekt nemá stanovené žádné datum dokončení. Poběží tak dlouho, dokud bude prostor, na kterém lze tvořit a také nadšení lidé, kteří budou pomáhat tento sen realizovat.