Moskva včera a dnes: Ruská metropole trochu jinak

Když v 60. letech minulého století první českoslovenští turisté přijeli do Moskvy, někteří nazývali hlavní město někdejšího Sovětského svazu tak trochu neuctivě „bolšaja děrevňa“ (velká vesnice). Neměli samozřejmě na mysli cenné historické památky v centru města, které byly i tehdy slušně zachovány a dnes jsou ještě lépe zrestaurovány. Čtyři komplexy jako Kreml a Novoděvičí klášter jsou zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Samotné město se však od dob stagnace výrazně změnilo — jestliže ještě před nějakými 25 lety mělo rozlohu oproti Praze jen dvojnásobnou, i když s téměř deseti miliony obyvatel, dnes je Moskva s plochou 2,5 tisíce kilometrů čtverečních pětkrát větší než česká metropole a obyvatel má oficiálně na 13 milionů.

Zlé jazyky mezi Moskvany tvrdí, že skutečný počet nezná ani moskevský primátor. Mnozí „gastarbajtři“ jsou ve městě nelegálně. Zjistit skutečný počet obyvatel by mělo pomoci chystané sčítání lidu.

Původních Moskvanů je dnes už malé procento a většinu tvoří ti, kteří se postupně přistěhovali z jiných míst Ruska. Mnoho je těch, kteří přijeli z bývalých sovětských republik, především středoasijských a z Moldávie. Ti všichni většinou pracují na stavbách, jako řidiči a ve službách. Pomáhají Moskvu dělat takovou, jakou dnes je — moderní megapolis.

Obyvatelé města — Moskvané (rusky Moskviči) — tráví všední dny v práci či v okolí domu, ale o víkendech navštěvují rádi zdejší rozsáhlé parky. Jeden z největších - Sokolniky, u stejnojmenné stanice metra — hostil v letech 1960 a 1970 úspěšné československé výstavy. Ti dříve narození tu prý i dnes rádi tancují na odkrytých pódiích tak, jako to bylo zvykem v minulosti.

Česká stopa tam je znát dodnes. Mnohé kiosky mají označení „češskaja kolbaska“ — údajně jde o uzeniny vyráběné podle našich receptů. Jiné stánky prodávají „český trdelník“. Ten stojí od 200 až po 350 rublů (v korunách je to asi třetina). O zákazníky nemají stánkaři nouzi.

Rozsáhlý lesopark se jmenuje Izmajlovský park, nachází se u stejnojmenné stanice metra. V roce 1980 tu byly kvůli olympiádě postaveny čtyři mohutné hotely — Alfa, Beta, Vega (podle ruské abecedy) a Delta. Před časem k nim přibyl další — Gama. I tady lze najít českou stopu — dodnes se najdou pamětníci, kteří se tu v rámci odborářské rekreace během OH postupně střídali a navštěvovali během několika dní různé sportovní soutěže.

Dnes je v blízkosti takzvaný Izmajlovský kreml — repliky ruských historických staveb včetně dřevěného kostela. Samotný rádoby historický „hrad“ či zámek s věžičkami hýřícími mnoha barvami může někomu připadat nepříliš vkusný — je to jakýsi moskevský disneyland, ale prý to bylo postaveno hlavně kvůli asijským turistům.

Ve volných dnech je tu i plno místních, hlavně rodin s dětmi. Dají se tu navštívit různá muzea — třeba marcipánu, zbraní nebo i vodky. Součástí je rozsáhlý bleší trh, kde lze najít opravdu všechno - jeden prodávající nabízí i českou a slovenskou vlaječku s odznaky!

Oblíbenou zábavou místních obyvatel a hlavně turistů jsou lodní plavby po řece Moskvě. Je třeba je pochválit — zatímco v Praze jezdí po Vltavě lodě nejrůznějších kvalit, „park“ lodí zde je moderní, každá má kolem stovky míst, většinou se během plavby podává oběd či večeře v pěkné restauraci.

Cestující za dvouhodinové plavby vidí množství zajímavých památek včetně Kremlu. Nabídka nápojů a jídel je široká a je obdivuhodné, jak personál stačí do přistání přijmout objednávky, naservírovat nápoje a jídla i zinkasovat hosty. Cena jízdy je od 1200 rublů ve dne, chcete-li se podívat na večerní, osvětlenou Moskvu, musíte sáhnout do kapsy hlouběji. Mnozí několikakilometrovou „okružní jízdu“ po řece využívají třeba k oslavě narozenin nebo jako dárek pro děti.

Samostatnou kapitolou života ve městě je hromadná doprava. V Moskvě problém pomáhá řešit metro, které má patnáct linek. Staré stanice ze 30. let minulého století sice nejsou příliš hluboké, ale nemají eskalátory, což je pro starší cestující problém. Ty nové už jsou zcela moderní a s potřebným vybavením. Dříve byl problémem nedostatek WC ve stanicích, to se dnes postupně napravuje.

Nedávno, jak o tom informovala reportáž moskevského zpravodaje ČT, byla navíc otevřena druhá, vnější okružní linka s moderními vozy Lastočka. Problém v dopravních prostředcích představuje dodržování hygienických opatření. I když jsou cestující nabádáni, aby nosili roušky, téměř každý druhý ji nasazenou nemá.

Kromě historického centra je Moskva trochu nesourodé město. Výškové budovy, obytné i kancelářské, rostou před očima, ale občas to vypadá, jako by si stavěl, kdo chce, co chce, a hlavně kde chce. I když možná je to jen dojem krátkodobého návštěvníka.

V každém případě podle skvělých plánů nejlepších domácích i zahraničních architektů bylo postaveno tzv. obchodní centrum Moskva City s dvaceti mrakodrapy, některé se ještě dostavují. V jednom z nich, s názvem Oko, se můžete za 1500 rublů nechat vyvézt až do 85. patra, kde je ve výšce 354 metrů vyhlídková terasa. Mrakodrap Federacija patří s 95 patry k nejvyšším budovám Evropy. Ve výškových domech pojmenovaných názvy srozumitelnými i pro cizince, jako Imperija či Expocentr, nebo rusko-anglicky (Něva Towers) pracují četné stovky zaměstnanců a o jejich pohodlí pečují snad tisíce dalších v restauracích a jiných službách.

Současné obytné domy mají i několik desítek poschodí, některé nahrazují tzv. „chruščovky“, postavené v šedesátých letech za éry komunistického předáka Nikity Chruščova. V nanejvýš pětipatrových budovách lidé bydleli v takzvaných komunálních bytech se společným příslušenstvím pro více rodin. Je pozoruhodné, že mnozí jejich obyvatelé, když se tento přežitek minulosti má zbourat a město jim zdarma nabízí náhradou byty moderní, to z nostalgie odmítají.

Každého návštěvníka cizího města zajímají samozřejmě i obchody a výběr zboží. Restaurací, kaváren, barů a jiných zařízení veřejného stravování je tu obrovské množství. Moderních hotelů — často zahraničních řetězců — je dokonce více, než je za stávající situace třeba, takže ceny ubytování jsou příjemné. Výběr zboží v každém supermarketu je až udivující — například sortiment lahůdek z ryb či uzenin a mléčných výrobků je neskutečně široký.

Našinec by si na dlouhodobý či trvalý pobyt v takové megapolis zvykal asi obtížně. Obyvatelé dnešní Moskvy tu žijí se svými radostmi i starostmi a mají vesměs svoje město rádi. Moskva se pochopitelně — stejně jako obdobné zahraniční metropole — potýká s řadou problémů, avšak snaží se je řešit v zájmu vlastních občanů, ale i návštěvníků.