Mladá Češka vyjela na zkušenou do zahraničí. Zprvu prožívala jeden šok za druhým

Od Erasmu si Benediktová slibovala, že si zlepší angličtinu, pozná cizí kulturu a najde si nové mezinárodní kamarády.

„Chtěla jsem také zjistit, jaký je rozdíl mezi životem v zahraničí a u nás,“ zkonstatovala mladá Češka, která své první zkušenosti sbírala na Maltě, a to těsně po maturitě. Velkým tahákem pro ni bylo, že bude pobývat u moře.

Na Maltě pracovala tři měsíce na hotelové recepci a ze začátku si poměrně těžce zvykala. „První dva dny byly peklo, protože jsem stála osm hodin v kuse, docela jsem to protrpěla. Před odjezdem jsem se také strachovala, co všechno asi propásnu doma. Pak se mi ale práce v hotelu hrozně zalíbila a na Česko jsem si ani nevzpomněla,“ připustila Benediktová s tím, že si záhy uvědomila, jaké cenné zkušenosti a nezapomenutelné zážitky si odveze.

Významnou roli přitom sehrál i fakt, že na Maltě nalezla lásku, kvůli které se na souostroví pravidelně vracela i po konci stáže.

„Potkali jsme se hned na začátku mého pobytu a samotnou mě to překvapilo. Malta se díky tomu stala mým druhým domovem, protože jsem na ní trávila docela hodně času. Všechno je tam pro mě známé a blízké,“ uvedla Češka, která i vlivem vztahu na dálku začala získávat na cestovatelském sebevědomí.

Vysoká škola s sebou přinesla Erasmus v podobě, v jaké ho zná většina lidí, tedy coby zahraniční studijní pobyt. Benediktová se toužila vydat primárně do Portugalska, kam se ale podle ní dostanou jen ti s nejlepším prospěchem. „Ten jsem neměla, takže jsem nakonec jela do Norska, z čehož jsem ze začátku nebyla vůbec nadšená a brečela jsem. Absolutně to nesplňovalo mou představu; těšila jsem se na teplo, moře a surfování, místo toho přišla zima, zima a zase zima,“ popsala Benediktová.

Od Norska ji odrazovala i absence přímých spojení s Maltou. „Tehdy jsem na ni byla hodně fixovaná, strávila jsem tam i Vánoce. Představa, že od ní budu půl roku odříznutá, mi nebyla sympatická,“ doplnila.

Hned po příletu do Osla se však situace začala dramaticky měnit a zpětně se Benediktová na půlrok strávený v Norsku dívá jako na nejlepší období svého života.

„Přiletěli jsme na začátku ledna, takže sice byla hrozná zima, ale všechno bylo krásné, moderní a čisté. Odjela jsem do Lillehammeru, kde se celý můj Erasmus odehrál. Z tamních kolejí, které byly spíš takové chatičky, jsem byla úplně v šoku, obzvlášť při porovnání s Českem. Rychle jsem si na ten luxus zvykla,“ připustila.

Přestože je Erasmus studijní program, škola stojí podle Benediktové často tak trochu bokem; účastníci přijíždějí zejména kvůli kulturní výměně, nikoli za vzděláváním. „Do školy samozřejmě chodíte, ale není to pro většinu lidí to hlavní,“ míní Češka.

Ta díky základně v Norsku procestovala i okolní země a vydala se také na Island. Právě v možnosti poznat prostředí, které by pro ni bylo jinak finančně nedosažitelné, vidí Benediktová jednu z hlavních výhod Erasmu. Tou další je sounáležitost.

„V Norsku nás zahraničních studentů bylo asi sto a vytvořili jsme si příjemnou komunitu, kde jsme si všichni vzájemně pomáhali. Tenhle pocit jsem si chtěla odvézt i do Česka.“

Všechny zážitky, které Benediktová za poslední roky nasbírala, ji v mnohém obohatily. Zjistila, jaká jsou specifika života v zahraničí, navštívila množství zemí, naučila se lépe anglicky a předsevzala si, že chce zkušenosti, mimo jiné i s prací v cizině, získávat nadále. Loňské léto se proto vypravila na prázdniny do Chorvatska, kde pracovala v supermarketu, a posléze vyrazila na sólo výlet napříč Balkánem.

Do budoucna by si Benediktová přála zopakovat život v zahraničí. „Všude teď říkám, že si potřebuji najít Nora, abych se mohla přestěhovat,“ směje se. „Vytvořila jsem si v Norsku představu ideálního života,“ uzavřela.

VŠECHNY DÍLY PODCASTU SLEPÁ MAPA NAJDETE ZDE

Proč se mladým lidem vyplatí vyrazit na Erasmus? Jaké podmínky musejí v rámci programu splnit? Naučí se během pobytů v zahraničí něco zásadního do života? Pomůže Erasmus s budováním cestovatelského sebevědomí a získáním odvahy? A proč je kulturní výměna cennější než biflování se ve škole? Nejen to se dozvíte v kompletním hodinovém rozhovoru, tento článek slouží pouze jako výtah vybraných témat. Na interview se můžete podívat na videu, případně si ho pustit v audiopřehrávači v úvodu článku.

Baví vás cestovatelské příběhy a rozhovory? Máte k nim nějaké připomínky, výtky či pochvaly? Dejte nám vědět na adresu michael.svarc@novinky.cz a do předmětu uveďte „Slepá mapa“.