Hlavní obsah

Mezi plzeňskými paneláky mají vesnický statek. Roste na něm došková střecha

Právo, Ivan Blažek
Plzeň

Atrakce, kterou by uprostřed plzeňského sídliště Bolevec asi nikdo nečekal. Ve stínu paneláků obklopujících vesnickou náves – ta jako jediná přežila zdejší socialistickou výstavbu – pokrývá parta fachmanů střechu tamního statku slaměnými došky. Eternitu tady odzvonilo.

Foto: Ivan Blažek, Právo

Mezi disciplíny, bez kterých se toto tradiční řemeslo neobejde, patří hod slaměným doškem.

Článek

Čtveřice řemeslníků musí zmáknout čtyřsetmetrovou plochu za čtrnáct dní, teď hrají druhý poločas. „Nejhorší je příprava,“ řekl Právu František Pavlica z rodinné firmy. Do Plzně přijel se svými společníky z Moravského Slovácka, z Hroznové Lhoty. Tento prastarý kumšt tam mají zmáknutý asi jako jediní v republice.

Došky vyrábíme tradičním způsobem, ze žitné slámy.
František Pavlica, specialista na doškové střechy

„Došky vyrábíme tradičním způsobem, ze žitné slámy. Ale napřed musíte zasít, pak obilí sklidit starým samovazem, poskládat ho a svázat do kopek zvaných mandelky,“ vysvětlil.

Pomůže rovnomlatka

Tím to ovšem zdaleka nekončí. Klasy je třeba vymlátit a k tomu je dobrá sto let stará mlátička, takzvaná rovnomlatka. „Potom brigádníci vyrábějí samotné došky – potřebné množství slámy se vloží do dřevěné formy a pak se sváže slaměným povříslem,“ upřesnil Pavlica.

Samotná tvorba střechy, to je koncert i slušný sportovní výkon. Někdo musí došky házet těm nahoře, někdo je musí chytit, přivázat – opět povříslem – k dřevěným latím i k sousedním doškům. „Nakonec se to všechno zařezá a učeše, aby to vypadalo pěkně, a na vrchol se pokládá ještě hřeben,“ dodal Pavlica.

V německém archeoparku staví pomocí historického nářadí

Cestování

Pohádkově vypadající krytina vyjde v tomto případě na osm set tisíc korun. „Vydrží patnáct až dvacet let. Záleží na prostředí, chce sluníčko, stín není dobrý,“ podotkl Pavlica.

Život na statku

Došková střecha bude jen nad obytným stavením, rekonstrukcí ale prochází celý statek U Matoušů. Zanedbaný areál, který má pro svou autenticitu a historickou hodnotu status národní kulturní památky, se promění v živoucí miniskanzen, návštěvníky zavede na grunt z přelomu 19. a 20. století.

„Bude kompletně dobově zařízený a vybavený, mimo jiné se podařilo zajistit repliky plzeňských krojů,“ sdělila manažerka projektu Marcela Poláková a dodala: „Počítá se s prohlídkovou trasou, lidé si budou moci vyzkoušet, jak se na statku žilo, i různé tradiční řemeslné postupy.“ Ve stájích vznikne návštěvnické zázemí, v plánu je také výstavní sál.

V Řecku se poprvé zpřístupní unikátní naleziště. Leží na mořském dně

Cestování

Práce za více než 40 milionů korun začaly před rokem, stavební úpravy skončí počátkem příštího roku. „Otevřít pro návštěvníky chceme 18. března,“ uvedla Poláková.

Petr Pavelec, ředitel příslušné územní správy Národního památkového ústavu, už dříve Právu řekl, že by se statek mohl během několika let posunout mezi nejnavštěvovanější památky Plzeňského kraje.

Výběr článků

Načítám