Tajemné jezero barvy krve děsilo již před mnoha generacemi. Vědci zatím stále tápou

Nejde o příliš obydlenou oblast. Život v nadmořské výšce nad 3000 metrů není ani trochu jednoduchý. I tak se v okolí však nějaká ta menší vesnice najde. Nejbližším více obydleným místem je Camiña se svými zhruba 1200 obyvateli. Farmářská komunita rozprostírající se v malebném kaňonu okolo říčky Tana je jedním z největších producentů zeleniny na severu Chile, zejména pak mrkve a česneku, které tam můžete velmi levně zakoupit.

Pokud nemáte půjčený automobil a solidní řidičské schopnosti, je nejlepší cestou k Laguně Roja organizovaný výlet z pobřežního města Iquique. Nějakých pět hodin cesty tam a pět hodin zpět. Pokud disponujete španělštinou a budete ve vesnici Camiña, kam jezdí autobusy, je obvykle možné přemluvit někoho z místních, aby vás k jezeru za úplatu dovezl, a vyjde vás to levněji. I tak se však připravte na extrémně drncavou tříhodinovou jízdu v každém směru.

Podle místních se před několika stoletími v oblasti usadila komunita kmene Aymara a jako svůj domov si vybrala okolí zurčícího načervenalého pramene. Netušila však, že jeho vlastníkem je sám ďábel, který jej naschvál zbarvil, aby od něj odpudil kohokoliv, kdo jej objeví. Kmen však toto varování a hrozbu ignoroval a jeho členové pili vodu z jeho pramene a následně zemřeli. To mělo přispět k tomu, jak sytě rudá dnes barva jezera je. A takových legend je vícero. Teď ale vzhůru do reality…

Skutečností je, že kvůli relativní odlehlosti Laguny Roja vlastně neproběhlo mnoho studií, které by zkoumaly důvod zbarvení vody, a jejich výsledky by se tak navzájem potvrzovaly. V tento moment se tak za bernou minci bere studie, podle které za sytě rudou barvu může jistý specifický sediment v kombinaci s rozkladem určitého typu řasy, o který se stará vysoká teplota jezera. Ta se pohybuje mezi 40 až 50 stupni Celsia. Vědci však nechápou, proč se řasa nerozšířila i do okolních vodních útvarů.

Tento rudý poklad obce Camarones dokonce ani v dnešní době nenajdete na mnoha místních mapách. Samo za sebe mluví i to, že Sernatur, chilská národní turistická organizace, zaregistrovala toto jezero do svého systému až před 15 lety, v roce 2009. Včetně jeho dvou menších sestřiček, Zeleného jezera (Laguna Verde) a Žlutého jezera (Laguna Amarillo), které leží vedle a jen dotváří onu fascinující scenerii. Ale pozor, mnozí místní nazývají rudé jezero spíše Mar Rojo, tedy Rudé moře.

Jistě mnohé z vás napadá myšlenka, které se asi nedá ubránit – dá se v jezeře koupat? Potěšíme vás. Dá. Nicméně to vše za předpokladu, že jste zvyklí dávat si horkou vanu a dobře zvládáte takto teplé koupele. Určitě se pak nedá doporučit těm, kteří mají problémy se srdcem. A rozhodně je třeba varovat před tím, abyste si na výpravu k Laguně Roja brali jakékoliv světlé oblečení. Červená barva z jezera a jeho okolí se totiž smývá jen velmi obtížně. A nejen z oblečení.

„Před mnoha a mnoha lety jsem tu byl na výletu se svým světlým labradorským retrívrem. No, navzdory veškeré obezřetnosti se přihodilo to, že na pár vteřin do jezera skočil. V ten moment jsem si říkal, že to možná bude problém, protože smýt ze sebe tu červenou barvu často trvá několik koupání. Zkrátím to. Zhruba pět až šest týdnů jsem chodil městem s nejdříve tmavě růžovým a posléze světle růžovým retrívrem. Teď už se tomu směju, ale tehdy to tak směšné nebylo. Sever Chile je celkem konzervativní,“ vzpomíná se smíchem místní průvodce Billy Morales z Iquique.

Pokud v hlavě přemítáte, že jste už někdy o červeném jezeře slyšeli, ale nenacházelo se v Chile, ale v Bolívii, tak máte pravdu. Laguna Colorada, kam lidé často jezdívají ze San Pedro Atacama či Uyuni, je výrazně známější. Nicméně to není na rozdíl od toho chilského červené celoročně. Podobně jako jezero Retba v Senegalu, které je po většinu roku spíše jen narůžovělé a musíte ještě k tomu dorazit ve správnou denní dobu a chytit dobré světlo. Chilská Laguna Roja je tak sázkou na jistotu. Jen se tam nějak dokodrcat…