Článek
Do městečka měli být přestěhováni všichni lidé postižení leprou, aby se nemoc dále nešířila. Na tehdejším Tenerife jich bylo kolem dvou set, uvádí server Daily Mail. Jelikož dosud neexistoval žádný efektivní lék, bylo jedinou možností nemocné izolovat.
O výstavbu města, respektive o jeho podobu, se postaral architekt José Enrique Marrero Regalado. V Sanatorio de Abona vyrostlo na 40 budov, včetně ubikací, nemocnice s krematoriem i kostela. Než však stihlo být městečko dokončeno a uvedeno do provozu, byl v roce 1945 objeven efektivní lék. Karanténní kolonie proto zůstala opuštěná.
V 60. letech městečko krátce sloužilo jako vojenský tábor a objevily se i plány na jeho přestavbu v prázdninové letovisko. Zakoupil ho jakýsi italský developer, práce ovšem nikdy nezačaly, a tak zpola hotové budovy začaly čím dál víc chátrat.
Dnes je Sanatorio de Abona neotřelým výletním cílem, který možná nepřitahuje běžné návštěvníky Tenerife, své publikum si však městečko našlo. Podle Daily Mailu se v areálu konaly i různé setkání či festivaly. Zdi budov pokrývají graffiti a místo má i kvůli okolní pusté krajině takřka strašidelný rozměr. A to i přesto, že zde malomocní neumírali a v domech se nenachází žádné vybavení, které by děsivou atmosféru ještě umocňovalo.