Článek
„Mám to potěšení provázet mělnickým podzemím přesně od 22. března roku 2008, kdy podzemí bylo otevřeno pro veřejnost,“ přiznal Novinkám Kořenář, který je dnes v důchodu. Provázením si přivydělává, a navíc je to jeho hobby. Jako bývalý zeměměřič má i přehled o všem, co je možné na trase v podzemí nalézt: „Například zkamenělinu škebličky, která pochází z doby křídové, podle paleontologů je stará 80 až 95 miliónů let,“ uvedl.
Podzemí skrývá poklady staré milióny let.
Tou největší atrakcí pro návštěvníky je však bezesporu studna ze 13. století, která se v podzemí nachází. Se svou šířkou 4,54 metrů je nejširší studnou v Česku. Celková hloubka studny je pak 56 metrů. „Když to porovnám s naší mělnickou věží, tak ta je o devět a půl metrů vyšší, než je naše studna hluboká,“ tvrdí Kořenář.
Studna se nachází přímo pod hlavním náměstím, přesné místo zde označuje skleněná deska v kovovém rámu. Až do poloviny 16. století byla pro měšťany jediným zdrojem pitné vody. Ti se ke studni mohli dostávat přímo ze sklepů svých domů.
Pít z ní lze dodnes
Studna také dlouho ukrývala historický poklad z dob švédských tažení. „Část švédských vojsk roku 1643 tábořila tady na Mělníku, a protože přišli o hodně koní a nechtěli, aby se jejich děla dostala do rukou nepřítele, tak je naházeli do studny,“ vysvětlil Kořenář. V polovině 19. století byly zbraně vyzdviženy a v současnosti se nachází v místním regionálním muzeu.
Zajímavostí je, že podle rozborů, které si město v rámci zpřístupnění podzemí nechalo vypracovat, voda ze studny dosahuje nároků na kvalitu pitné vody a mohla by tedy svému účelu sloužit i dnes.
Podzemní prostory začaly pravděpodobně vznikat v době, kdy byl Mělník povýšen na město, tedy v druhé polovině 13. století převážně pod domy okolo náměstí. „Sloužilo, hlavně tedy sklepy pod měšťanskými domy, především jako skladiště vína,“ popsal Kořenář. Kromě toho měšťanům podzemí sloužilo i jako sklady či úkryt v dobách války.
Mělník je protkaný podzemními chodbami, zpřístupněno je ale pouze 150 metrů.
Celé podzemí zatím není zmapované, jeho délku je tak obtížné určit. Některé odhady mluví i o 45 kilometrech. „Nikoliv pouze chodeb, ale i sklepů, které jsou z devadesáti pěti procent pod měšťanskými domy trojpodlažní,“ upřesnil Novinkám Kořenář. Návštěvníci však uvidí jen zlomek, v současnosti je zpřístupněna jen trasa o délce 150 metrů, která vede přímo ke studni. I tak se lidé během prohlídky dostanou až do hloubky 8 a půl metrů.
Prohlídky do podzemí jsou možné celoročně, probíhají zpravidla každou hodinu od desíti do pěti.