Článek
Závrať a obdiv v jednom – Bergisel
Skokanský můstek Bergisel, nově postavený v letech 2001 až 2002, navržený hvězdnou designérkou Zahou Hadid, je moderní dominantou města a rozhodně stojí za navštívení. Na vršek skokanského můstku se dostanete pomocí lanovky, která vás vyveze kolem míst, kde skokani Světového poháru létají vzduchem, a velký výškový rozdíl směrem na vrchol můstku posléze překonáte výtahem.
Na vrcholku můstku, kousek od míst, kde se skokani spouštějí dolů, je restaurace, ze které můžete i pozorovat tréninky skokanů. Na závody je už od tohoto roku uzavřená a slouží jako zázemí pro skokany. Právě odtud si můžete velmi dobře všimnout, že výhled z tohoto můstku pro skokany není zrovna optimistický. Výhledu skokanů za dopadištěm totiž dominuje velký hřbitov, který nelze přehlédnout. Při pohledu doleva pak skokani mohou spatřit nemocnici. Jak s notnou dávkou černého humoru říkají místní: „Mohou si vybrat kam...”
Zlatá střecha – symbol Innsbrucku
Goldenes Dachl, tedy zlatou střechu, rozhodně nenajdete v každém městě, i proto je to jeden z nejcharakterističtějších symbolů města Innsbruck. Za zřízením střechy stojí císař Maximilián I. a nutno říci, že tento okázalý symbol, který má připomínat jeho sňatek s Biankou Marií Milánskou, na turisty zabírá i po půl tisíciletí. Dokončena byla v roce 1500. Přibližně 2700 pozlacených měděných plátů září ve slunečný den pořádně daleko.
Hofkirche – kostel, který vás uchvátí
Nejste zrovna nadšenci kostelů, a když někam jedete, tak navštívíte obvykle pouze jeden – ze zvědavosti? Pokud budete podobně vybírat i v Innsbrucku, snažte se, ať je tím jedním kostelem právě kostel Hofkirche. Nalézá se v samotném centru města a pracovali na něm největší umělci 16. století.
Postavit jej nechal panovník Ferdinand I., aby tak uctil památku svého otce Maxmiliána I. Habsburského. Renesanční prvky se zde mísí s pozdně gotickým stylem a hrobka samotného Maxmiliána je uměleckým kouskem, nad kterým se zastavuje dech i těm, kteří mají k umění daleko. Hrobka je vyřezaná do těch nejmenších detailů a jistě stojí za spatření.
Muzeum a výroba zvonů Grassmayr
Jen těžko můžete říci, že jste navštívili Innsbruck, pokud jste vynechali návštěvu muzea zvonů Grassmayr. Vězte, že tato zvonařská dílna má obrovskou tradici a jde o nejstarší rodinnou firmu v celém Rakousku.
Čtrnácté generaci už nemalou mírou pomáhá v práci generace patnáctá a vznikají zde nejen akusticky dokonalé zvony pro kostely po celé Evropě, ale i jiné unikátní kovové předměty, od kterých se očekává, že budou zvukově dokonalé – například gongy. Můžete zde nahlédnout doopravdy takříkajíc až do kuchyně, a když budete mít trochu štěstí, tak i uvidíte, jak se takový zvon modeluje či odlévá.
Unikátní McDonald's
Skutečně vám doporučujeme navštívit notoricky nejznámější a nejobyčejnější fast food podnik, který si snad lze jen představit? Ale ano. Nemusíte si ale vůbec nic dávat a po vstupu do něj (nachází se v samotném centru, jen malý kousek od zlaté střechy) se dáte po schodech na pravé straně nahoru. A nestačíte se divit.
Tato restaurace se totiž nachází v krásné barokní budově a první patro spíše působí, jako byste se ocitli v historii. Nechybí ani velké množství dobových rekvizit. Rozhodně se nezapomeňte podívat vzhůru. Strop je totiž autentický a podle všeho jde možná o nejstarší dochovaný autentický strop ve městě.
Zámek Ambras skrývá mnohá překvapení
Pokud nebudete chtít během svého pobytu v Innsbrucku zůstat jen čistě ve městě a budete chtít vyjet někam do okolí, jistě je zajímavou alternativou návštěva renesančního zámku Ambras, který leží v kopcích několik minut autem jihovýchodně od Innsbrucku.
Zámek ze 16. století je mezi turisty ještě více populární v létě, když si zde mohou prohlížet úchvatné zahrady zámeckého parku a sledovat umělý vodopád, ale i interiéry mají co nabídnout. Z mnoha zajímavostí jmenujme dvě – obří renesanční Španělský sál a také dost možná nejstarší zámeckou vanu na světě (celá zpráva).
Vzhůru na bobovou dráhu
Skutečnou adrenalinovou injekci dostanete na olympijské bobové dráze v Iglsu. Za 30 eur lze „ulehnout“ do bobu s místními profesionály a okusit na vlastní kůži odstředivou sílu v zatáčkách na 12kilometrovém sešupu v rychlosti přes 100 km/h. Nemusíte si kupodivu zapínat ani bezpečnostní pásy, do ledového koryta člověka zatlačuje přetížení 4G. A dobrá zpráva je i to, že dráha je v provozu celoročně.
Svahy kolem dokola
Nejrychleji, za pouhých patnáct minut, vyjedete na Seegrube s pomocí lanovky Nordkettenbahn. Z vrcholku Gruabn vedou kolmé sjezdovky, oblíbené hlavně mezi snowboardisty, to proto, že přecházejí ve volný terén. Vidíte odtamtud na celé údolí, a navíc po většinu dní se tam opírá slunce. Pokud potřebujete svou cestu naplánovat detailně a vaše plány se odvíjejí od aktuálního stavu sněhu v některém z okolních lyžařských středisek, můžete si jej kdykoliv zkontrolovat zde.
Vyhlášený Tyrolský lyžařský svaz, pod který spadá na 300 lyžařských škol ve střediscích v této spolkové zemi, však má svoje ústředí 25 kilometrů od Innsbrucku. V resortu Axamer Lizum, který nabízí sice „jen“ 40 kilometrů tratí, přesto se právě tam (v letech 1964 a 1976) konaly soutěže zimních olympijských her. Na vrchol Hoadl, až do výšky 2340 metrů, člověka vyveze vláček, který uhání vzhůru tak kolmo, až se tají dech. Okolní sjezdovky se odtamtud roztahují na všechny strany ve velkorysém stylu francouzských tří údolí.