Článek
V roce 1974 sužovalo krajinu u města Si-an velké sucho, a tak se několik místních sedláků rozhodlo vykopat studnu. Místo vody však narazili na hliněné lidské hlavy a další fragmenty, třeba na bronzové hroty šípů. Nález oznámili svému předsedovi. Když na místo dorazil archeolog Čao Kchang-min, ani zdaleka netušil, že záhy objeví poklad nesmírného historického významu. Překonalo to i jeho nejdivočejší představy.
Archeolog posbíral nalezené hliněné kousky, odvezl je a začal postupně dávat dohromady. Po několika dnech sestavil dvě 178 centimetrů vysoké terakotové sochy, jejichž stáří se datuje do 3. století před naším letopočtem.
Pro Kchang-mina nešlo o první takový objev, už v roce 1962 se mu podařilo vykopat tři hliněné lučištníky, v té době ovšem ještě netušil, že jde jen o zlomek ohromné armády hlídající opulentní hrobku. Jelikož navíc tou dobou zuřila v Číně Velká kulturní revoluce, během níž byly ničeny staré tradice a řada historických reliktů, rozhodl se archeolog, že o objevu nikomu neřekne.
Největší archeologické muzeum světa? Otevření egyptského kolosu je už za dveřmi
Ututlat další nález se mu v roce 1974 už nepodařilo. Ke Kchang-minovu překvapení však Peking nařídil, aby se celé místo odkrylo, a tak byla postupně odhalena tisícihlavá Terakotová armáda, která je dnes považovaná za osmý div světa. Mimo jiné díky tomu, že žádný z vojáků není stejný, fascinující jsou také detaily jednotlivých soch, ať už výrazy tváře, či postoji.
Pohřební komoru mají chránit pasti
Armáda válečníků se našla u hrobky prvního čínského císaře Čchin Š'-chuanga, který žil v letech 259 až 210 před naším letopočtem a je považován za sjednotitele Číny. Zavedl v zemi jednotný psaný jazyk, jednotný systém měr i měnu a jednotný právní řád a daňový systém. Nechal rovněž vybudovat tisíce kilometrů silnic, desítky paláců a první čínskou zeď na obranu před nájezdníky ze severu.
Rozloha celého komplexu je přes 56 kilometrů čtverečních.
Panovníkovo mauzoleum vzniklo nedaleko města Si-an, hlinění vojáci měli císaři zajistit věčný posmrtný klid. Na výstavbě ohromného komplexu se podílelo až 700 tisíc dělníků, z nichž mnozí byli po dokončení mauzolea zřejmě pohřbeni zaživa, aby nevyzradili tajemství, která se uvnitř ukrývala. Jiní zemřeli přímo při práci.
Samotnou pohřební komoru experti dodnes neotevřeli, od hliněné armády ji dělí asi kilometrová soustava zdí a dalších hrobů, dobové prameny hovoří také o nejrůznějších důmyslných pastech. Vyjma samostřílů má jít zřejmě o propadla či příkopy s rtutí, kterou archeologové na místě skutečně nalezli.
Vědci v posledních letech používají při vykopávkách speciální technologii, která jim umožňuje vyzvednout sochy na vzduch, aniž by ztratily svou původní barvu. Čína totiž několikrát oznámila, že nedovolí vykopat další vnitřní komnaty památky, pokud nebude moci zaručit řádnou ochranu artefaktů.
Čína je půjčuje jen zřídka
Terakotová armáda, která patří k nejvýznamnějším archeologickým nálezům ve 20. století, byla v roce 1987 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Sochy po vyzvednutí na vzduch ztratily původní pestré barvy.
Celý areál má rozlohu přes 56 kilometrů čtverečních, turistům jsou zpřístupněny všechny tři komory, nad kterými byly postaveny zastřešující haly. Jedná se tedy o první a největší komoru s terakotovými válečníky, pak také o druhou a třetí komoru, které jsou stále z velké části neodkryté. Nižší turistickou atraktivitu těchto dvou komor vyrovnává několik zasklených vystavených soch lučištníka a důstojníků různých hodností, které si turisté mohou prohlédnout zblízka. Lze také zhlédnout videoprojekci o průběhu vykopávek.
Do zahraničí Čína sochy půjčuje jen mimořádně. Poprvé vojáci opustili své domovské muzeum v Si-anu v letech 2007 až 2008, když zamířili do Britského muzea. Po světě však kolují věrné kopie soch, které zavítaly několikrát i do Česka.
Nejhezčí záchody na světě? Veřejné toalety v Číně se staly turistickým magnetem
