Mauricius je drahokam v Indickém oceánu

Díky své poloze, dvacet stupňů pod rovníkem, je mimo obvyklé trasy větrných tornád, která se Indickým oceánem prohánějí. Za poslední dvě desítky let byl čtvrtý, tedy nejvyšší stupeň varování před tornádem prý vyhlášen jen asi třikrát.

Příroda se postarala, aby byl Mauricius chráněn před pohromami, jimiž jiné tropické kraje sama stíhá.

Ostrůvek, který od severu na jih měří necelých šedesát a ze západu na východ méně než padesát kilometrů, je pokrytý zelení a obývá ho asi 1,2 miliónu lidí.

Každý z nich vede nějaký život, ale celkově je život domácích poznamenán jejich dobrou náladou. To se tu pozná poměrně snadno. Každý mluví anglicky a francouzsky, takže si můžete popovídat s personálem hotelu i s kýmkoli, na koho během putování po ostrově narazíte. Ať je původem Afričan, Pákistánec či Ind, jichž je tu nejvíc, Číňan, nebo potomek Evropanů.

Mauricius navštíví ročně na 700 tisíc lidí. Jsou to rekreanti, kteří tráví většinu času na pláži, i turisté, co přijeli prozkoumat hornaté vnitrozemí. Každý si místo i zábavu podle svého gusta najde.

Vedle slunění a koupání se dají provozovat všechny vodní sporty, co jich na světě je, včetně potápění, lovu žraloků, výletů na jachtě nebo v ponorce. Můžete si ale také zahrát golf a trávit čas v některém z klubů, které se hodně snaží, aby se podobaly těm anglickým.

Mauricijské hory jsou bývalé sopky. Ta nejvyšší, Black River Peak, má jen 828 metrů. Kdybyste však výstup zahájili od moře, tedy od nuly, je to skoro stejné jako z Pece na vrchol Sněžky. Přidáte-li třicetistupňové horko a vlhkost kolem 80 procent, není cesta na vrchol zrovna snadná.

Po několika dnech na pláži se u mnoha lidí projeví abstinenční příznaky plynoucí z potřeby změny. Tehdy je nejvyšší čas vyjít před hotel, domluvit se s některým z čekajících taxikářů a vyrazit na celodenní výlet po ostrově.

Taxík podle toho, co všechno chcete stihnout, vyjde na nějakých 70 dolarů za den. Řidič zpravidla poslouží i jako průvodce a poradí vám, kam se vydat. Následující výčet zahrnuje jen několik hlavních atrakcí.

Port Louis je hlavní město, jehož největším lákadlem je tržiště. Pár ulic a náměstí kolem přístavu, mešita, kostel, hinduistické a buddhistické svatyně, jedno až dvě muzea.

Pamplemousses je nejstarší a mezi odborníky nejznámější botanická zahrada na jižní polokouli. Je tam k vidění na 80 druhů palem, včetně té, jíž se říká talipot. Kvete pouze jednou za svůj život. Někdy mezi 40. a 60. rokem věku se na ní objeví milióny droboučkých kvítků. Když opadají, palma zahyne.

Trou aux Cerfs je někdejší vulkán, na jehož vrcholu je hluboký kráter s jezírkem na dně. Trou aux Cerfs stojí za návštěvu i proto, že je odtud za jasného dne krásný výhled na velkou část hornatého mauricijského vnitrozemí.

Eureka je někdejší koloniální rezidence. Postavili ji v roce 1830 a poskytne návštěvníkovi představu o prostředí, v němž žila mauricijská smetánka před dvěma stovkami let.

Chamarel označovaný za nejfotogeničtější místo ostrova se nachází na jeho jihozápadě. Kromě dvou třiaosmdesátimetrových vodopádů tam je sedmibarevná země. Na ohromné pasece, kde neroste ani snítka, jsou oblé barevné muldy. Snad jsou to pozůstatky sopečného popela z dávného výbuchu. Minerály, které v popelu převažovaly, určují škálu barev, odstínů červené, modré, zelené a žluté.

Grand Bassin se jmenuje osada a jezero, jehož voda je pro hinduisty posvátná stejně, jako ta v řece Ganze. Každý rok se konají týden trvající slavnosti boha Šivy, při nichž hinduisté z celého ostrova putují ke Grand Bassin, aby se poklonili nejmocnějšímu z bohů a vyráchali se v jezeře. O vodě, do níž bych se bál vstoupit i v holínkách, průvodce tvrdil, že je tak svatá, až je pitná.