Článek
Vila Löschner je navržena ve stylu alpské horské chaty a sloužila jako ubytovna pro správce. Za ní je bývalá stáčírna minerální vody. K objektu vedla pozemní lanová dráha, kterou se dopravovaly bedny s láhvemi a stáčenou minerální vodou.
Jde o unikátní provozní areál, jediný, který se zachoval z bývalé Mattoniho továrny. Expozice provede návštěvníky historií slavné značky Mattoni a přiblíží nejslavnější období lázní Kyselka. Součástí výstavy jsou historické dokumenty, sbírka historických láhví, do nichž se minerální voda stáčela, certifikáty ochranných známek.
Najdete zde rovněž originál sochy Heinricha Mattoniho, model reklamního balónu firmy, trezor, originál litinové orlice a mnoho dalších zajímavých exponátů souvisejících s bývalými lázněmi a výrobou minerálních vod.
V prvním patře zhlédnete film s původními záběry a ukázkami dobových reklam. Výstava přibližuje Heinricha Mattoniho jako úspěšného podnikatele.
Začínal v koloniálu
Obec Kyselka leží v údolí řeky Ohře, zhruba čtrnáct kilometrů od Karlových Varů. Nejsilnější pramen vyvěrá v úbočí vrchu Bučina. První zmínka o tzv. Bukové kyselce je v balneologickém spisu z roku 1522, avšak léčivé účinky byly místním obyvatelům známy už dříve.
Až do 17. století byl za užívání pramene vybírán majitelem panství poplatek. Teprve v roce 1687 povolil Jakub Černín bezplatné čerpání zřídla.
Kolem roku 1793 začal pravidelný export kyselky, zpočátku v kameninových džbáncích, později byla stáčena do skleněných láhví. Na rozdíl od ostatních lázní se kyselka nejdříve rozvážela do světa a teprve následně došlo k rozvoji obce a postavení lázeňských budov.
Zakladatelem lázní Kyselka byl Wilhelm von Neuberg, který v roce 1829 nechal postavit kolonádu, altánek nad pramenem a promenády ve svahu Bukové hory. Velkou událostí pro nově vznikající lázně byla návštěva řeckého krále Otty I. Na jeho počest bylo hlavní zřídlo nazváno Ottův pramen a do Athén bylo posláno 450 džbánků kysibelské vody.
Opravdový průlom, co se týče věhlasu minerální vody z Kyselky, však způsobil až Heinrich Mattoni. Karlovarský rod Mattoni pochází z Itálie. V roce 1693 přišel do Karlových Varů obchodník s citróny Ottavio Mattoni, zařídil si obchod se smíšeným zbožím a oženil se s dcerou radního. Jeho potomci byli většinou cínaři a tkalci.
V roce 1830 se cínařskému mistru Karlu Mattonimu narodil prvorozený syn Heinrich. Od mládí se chtěl stát obchodníkem, což otci vyhovovalo, neměl totiž peníze na synova studia. Heinrich Mattoni nastoupil na tři roky jako praktikant do obchodu s koloniálním zbožím v Praze.
Po vyučení procestoval velkou část Čech, Moravy, byl ve Vídni, v Hamburku a v roce 1856 se vrátil do Karlových Varů. Během vandrování po světě získal mnoho zkušeností, které bohatě uplatnil ve svém dalším podnikání.
Dne 14. října 1856 se na karlovarské radnici konala licitace na pronájem dlouhodobě skomírajícího exportu karlovarských minerálních vod. Pronájem získal otec Heinricha Mattoniho a požádal, aby smlouva byla napsána na jeho syna a karlovarského měšťana Friedricha Knolla. Na začátku následujícího roku převzala firma Knoll-Mattoni od obce export karlovarské minerální vody a začala rozšiřovat počet filiálek po celém světě.
Za deset let se jim povedlo vývoz minerální vody ztrojnásobit. Roku 1867 si Heinrich Mattoni od hraběte Wilhelma von Neuberga pronajal vývoz Ottova pramene v Kyselce a za šest let od hraběte Černína koupil celou Kyselku.
Zahájil velkolepou výstavbu lázní Kyselka, nechal postavit moderní kolonádu Ottova pramene, zajistil nové jímání minerálních vod, zřídil v obci elektrárnu, zasloužil se o železniční trať z Vojkovic do Kyselky. Vybudoval moderní stáčírnu a expedici minerálky.
Byl jmenován c. k. dvorním dodavatelem minerální vody, za obchodní zásluhy se stal císařským radou a byl povýšen do dědičného šlechtického stavu. Díky svému obchodnímu nadání dokázal z Mattoniho kyselky vytvořit jednu z nejznámějších minerálních vod na světě. Mattoniho akciová společnost v době svého největšího rozmachu zaměstnávala pět set dělníků a šedesát administrativních pracovníků.
Do kaple sv. Anny se Heinrich Mattoni chodil modlit za uzdravení dcery.
Zároveň byl Heinrich Mattoni prezidentem Chebské obchodní a živnostenské komory, členem správní rady městské spořitelny, zástupcem starosty města Karlovy Vary. Uměl geniálním způsobem propagovat své výrobky, využíval reklamu v novinách i knihách, trvale rozšiřoval počet prodejních míst.
Nepodařená privatizace
Jeho smrt v roce 1910 byla pro firmu i obec Kyselka velkou ztrátou. První světová válka následně zbrzdila rozvoj lázeňství, navíc lázně Kyselka byly vždy jen doplňkem sousedních v Karlových Varech, kdy je lékaři doporučovali jako následnou kúru.
V roce 1970 se lázně Kyselka staly léčebnou pro děti z pánevních oblastí Mostecka. Jejich konečný zánik nastal po nezdařené privatizaci v roce 1992. Od té doby řada budov chátrá a jsou na pokraji naprostého zničení. Společnost Karlovarské minerální vody ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Lázně Kyselka postupně opravuje alespoň památkově chráněné budovy.
Po příjezdu do Kyselky od Karlových Varů můžete auto nechat na parkovišti za modrým mostem na levém břehu řeky Ohře. Z hlavní silnice vede cesta nejprve po žluté a potom po modré turistické značce do mírného kopce. Na rozcestí značek je odbočka ke kapli svaté Anny, kam se chodíval Heinrich Mattoni každý den modlit za uzdravení své dcery Kamilky.