Marseille: bouřlivé město s migrantskou historií a bohatou kulturou

Historie města sahá až do 6. století před naším letopočtem, kdy bylo známé pod názvem Massalia. Svůj věhlas si vybudovalo právě díky velkému přístavu, do kterého přicházelo zboží z celého Středozemního moře. Během punských válek se postavilo za Římany proti svým obchodním rivalům Kartagincům, a díky tomu si později mohlo zachovat status svobodného města, když padlo do rukou Caesarovi.

V roce 1481 se stalo součástí francouzského království a na konci 18. století bylo také důležitou součástí francouzské revoluce. Několik set pochodujících vojáků směrem na Paříž totiž zpívalo bojovou píseň, která se stala velmi oblíbenou mezi davy a začalo se jí přezdívat Marseillaisa. Ta se později stala oficiální hymnou Francie.

V současnosti je Marseille jako druhé největší město Francie společně s Paříží častým místem nepokojů, ať už kvůli nespokojenosti s ekonomickou situací, nebo kvůli nedávným etnicky zaměřeným událostem, jako tomu bylo při posledním incidentu zabití mladíka alžírského původu policisty.

Při těchto protestech se rabovaly obchody a zapalovala auta, nicméně tyto násilnosti probíhají jen v určitých čtvrtích města. Při výběru ubytování je proto nutné zvážit aktuální sociálněpolitickou situaci a například zkonzultovat lokaci s majitelem objektu nebo cestovní kanceláří.

Stejně jako kdekoliv jinde ve Francii neuděláte chybu, když zajdete do jakékoliv pekárny či cukrárny (pâtisserie). Z výběru sladkého pečiva a dezertů, od tartaletek přes makronky, rakvičky a dortíky, se vám zamotá hlava. Ovšem bude to sladké delirium.

Kromě sladkého jsou všude dostupné bagety ani ne za euro nebo plněné sendviče a panini, které vám v prodejně zapečou na počkání. Region je hlavně známý pro oblíbenou rybí polévku bujabézu složenou z několika druhů ryb, zeleniny a koření.

Po posilnění dobrou francouzskou kuchyní je čas prozkoumat město. Marseille je velice rozsáhlá a pohybovat se jen pěšky by zmohlo kdejakého turistu. Nejlepším způsobem, jak po městě cestovat, jsou dvě linky metra.

Červená vede ze severu na jih, její jižní konečná stanice se nachází u obřího stadionu Stade Vélodrome, který používá místní fotbalový klub, ale konají se zde i koncerty a jiné kulturní akce. Stadion pojme až 67 tisíc diváků, zajímavostí může být, že se zde pořádaly zápasy při mistrovství světa ve fotbale v letech 1938 a 1998.

Modrá linie metra zase protíná město v pomyslném půloblouku a zastávky má například ve Starém přístavu, parku Longchamp nebo u katedrály sv. Vincenta z Pauly. Co nepokryje metro, pak doplní tramvaje nebo autobusy. Lístek lze koupit v podchodech metra v rozpětí hodiny až tří dní, pořídit se dá i u řidiče autobusu. Lepší však je si ho obstarat v metru nebo mobilní aplikaci, vyjde o několik desítek centů levněji.

Co byste neměli minout v Marseille ohledně památek? Z většiny fotografií ve vyhledávači na vás vyběhne pohled na město a katedrálu čnící nad ním. Jde o baziliku Notre-Dame de la Garde přezdívanou La Bonne Mère neboli Dobrá matka. Název se odvíjí od zlaté sochy Panny Marie s Ježíškem na špičce věže. Socha měří 11 metrů a váží skoro 10 tun, díky těmto parametrům je vidět i z velké dálky.

Tato římsko-byzantská bazilika byla postavena už v roce 1214, od té doby však byla dvakrát znovu přestavěna, aby byla větší než původní kaple, a mohla tak pojmout více poutníků, kteří sem mířili. Z baziliky se otevírá impozantní výhled na město, nádherný je hlavně při západu slunce. Nicméně přístup do areálu je otevřený jenom do 18 hodin a pak už lze pozorovat okolí jen před branami. Člověk si tedy musí naplánovat výlet tak, aby si buď prohlédl interiér baziliky, nebo viděl západ slunce nad městem.

Dalším klenotem města je kostel sv. Vincenta z Pauly již zmíněný výše. Tento neogotický kostel byl postaven v polovině 19. století, před jeho vchodem můžete nalézt sochu slavné Johanky z Arku. Vybudovaný byl z bílého kamene, který se však ukázal během let jako velmi nestabilní, a tak v současnosti prochází kostel třetí fází renovace.

Do třetice kostelů nesmí chybět ani Cathédrale La Major zdobící přístav města. Leží na pomezí nejstarší historické čtvrti Le Panier a Starého přístavu, může tak sloužit jako jedna z okružních zastávek při návštěvě této části města. Tato katedrála je ze všech tří zmíněných zdaleka největší a zaujme především ornamentálním zdobením kombinujícím orientální a románské prvky, což reflektuje multikulturní pozadí města.

Ve Starém přístavu, jak uvádí marseillský turistický portál, začala historie města. Dnes slouží jako přirozené místo pro setkávání, protíná se tu několik autobusových zastávek a zastávka metra. Z přístavu odjíždějí komerční vyhlídkové lodě, rybářské lodě a sídlí zde rybářský trh, kde se prodává čerstvý úlovek.

Výjezd z přístavu lemují dvě pevnosti, a to pevnost sv. Mikuláše a pevnost sv. Jana. Z hradeb pevností se opět nabízí skvělý pohled na město a na přístav. Pevnost svatého Jana je průchozí a přes most se skrze ni jde dostat buď do čtvrti Le Panier, nebo do muzea Mucém. Název muzea pochází ze zkratky Musée des Civilisations de l'Europe et de la Méditerranée, česky Muzeum evropských a středomořských civilizací. Muzeum bylo spuštěné v roce 2013 u příležitosti Marseille jako hlavního evropského města kultury.

Jako poslední zajímavý turistický objekt stojí za zmínku palác Longchamp ve výše zmíněném stejnojmenném parku. Nádherná vodní kaskáda byla před dvěma staletími zbudována jako přívod pitné vody do města, dnes ji mohou obyvatelé a návštěvníci Marseille obdivovat jako architektonický skvost. V obou křídlech paláce se nachází muzea, v levém Muzeum výtvarného umění a v pravém Národní historické muzeum. Skrze palác lze projít do rozlehlého parku, kde jsou pozůstatky zoo, která byla na konci 20. století zavřena.

Možnost výletů se samozřejmě neomezuje jen na hranice města, a proto nabízíme dvě doporučení, kam zajet. Jednou z lépe přístupných možností je výlet na ostrov If nedaleko od břehů Marseille. Okružní projížďku lodí společně se zastávkou na ostrově nabízí hned několik komerčních společností ve Starém přístavu. Výlet vás vyjde na 11 eur za loď a 6 eur za vstup na pevnost pro dospělou osobu.

Právě tato pevnost inspirovala spisovatele Alexandra Dumase k napsání románu Hrabě Monte Christo. Nedlouho po svém zbudování v 16. století se z ní stalo vězení a pobývali zde i rebelové během revolučního roku 1848 a komunardi o 23 let později. Údajně zde měl být také vězněn muž se železnou maskou, známý ze stejnojmenného filmu, kde ho představoval Leonardo DiCaprio.

Pokud chce člověk utéct ruchu a také znečištění města, národní park Calanques je ideálním cílem. Park se rozprostírá na více než 20 kilometrech mezi Marseille a Cassis a nabízí hned dvě alternativy aktivit. Jednou z možností je pěší turistika na několika značených trasách nebo pohodovější koupání podél nádherných vápencových útesů, které jsou hlavním důvodem, proč Calanques navštívit.

Do oblasti se lze dostat třemi vstupními body, a to buď z obce Les Goudes, kam jede i autobus, ze Sormiou, nebo z pobřežního městečka Cassis. Poslední zmíněné městečko je ideální pro nenáročnou, tříkilometrovou túru do zátoky Port-pin, která vede podél vápencových útesů. Voda v zátoce je mnohem klidnější než u otevřených břehů, zato se tam v turistické sezoně potkáte s mnoha lidmi, jelikož jde o populární pláž. Dávejte také pozor na medúzy, které zde mohou být v letních měsících aktivní a z určitých míst těžko viditelné.

Při procházce podél vápencových útesů můžete kromě nádherné přírody obdivovat místní odvážlivce, kteří z několikametrových útesů skáčou do rozbouřené vody. Podle turistického portálu Marseille navštíví tento jihofrancouzský národní park ročně okolo tří milionů lidí.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zájezdy do Francie