Článek
Železniční trať mezi Thusis a Svatým Mořicem vznikla na přelomu 19. a 20. století a je známá pod názvem Albulská dráha (Albulabahn). Tato něco málo přes šest desítek kilometrů dlouhá trasa patří k těm nejkrásnějším na světě a láká turisty z celého světa. Ne nadarmo je Albulská dráha společně s Berninskou dráhou na seznamu světového dědictví UNESCO.
Navzdory tomu, že Bernina má v železničním světě o něco profláklejší jméno, Albulabahn je se svými desítkami tunelů a mostů bez nadsázky jednou z nejvýjimečnějších úzkorozchodných drah vůbec. Skutečným zlatým hřebem je však Landwasserviadukt, železniční most u vesnice Filisur vysoký 65 metrů, který končí přímo vjezdem do skály.
Přibližně v polovině Albulské dráhy leží stanice Bergün či po místním taktéž Bravuogn. Právě zde se rozhodně vyplatí na nějaké dvě hodinky vystoupit z vlaku a zajít si do zdejšího železničního muzea Albula, které ukrývá značné množství artefaktů spojených se stavbou této trasy. Naštěstí však nespoléhá jen na historii a je do značné míry interaktivní. Přesto se však hlavní trumf ukrývá hned v první místnosti po vstupu.
1200 let starý klášter nabízí zážitek, na který mohou milenci zapomenout
Osobní setkání
Modelová dráha Bernharda Tarnutzera je totiž něčím, z čeho se zatají dech nejen modelářům, ale úplně všem, kteří umí ocenit neskutečný smysl pro detail, jenž jeho modelové dráze skutečně nelze upřít. Vyvedená tak, jak vypadala v 60. a 70. letech minulého století, skutečně stojí za pozornost. A přidává tomu i skutečnost, že její tvůrce do muzea po většinu dnů dochází, aby své životní dílo opečovával.
„Někdo říká, že odžitý čas nejde zhmotnit, to ale není pravda. Podívejte se kolem sebe. Vidíte ty podzimní stromy okolo dráhy? Ty nejsou z plastu, nejsou umělé. Jen prostě na podzim chodím do přírody na zažloutlý mech, ze kterého pak dělám větve stromků. Jen díky tomu můžu mít na své železnici neustále podzim,“ popsal mi vitální Švýcar, který kouzlu modelových železnic propadl už jako malý, když spolu se svými čtyřmi bratry dostal od otce k Vánocům modelovou dráhu Wesa.
Milovníci modelových železnic si v Bergünu přijdou na své.
Sám své dílo začal stavět před nějakými 36 lety a nezastírá, že s postupem času jeho modelová železnice zabírala větší a větší část jeho obydlí a manželka byla méně a méně nadšená. Slušně řečeno.
Recept na vytrvalost
Do Bergünu dojíždí Tarnutzer ze svého domovského Samedanu obvykle odpoledne, nejlepší čas na návštěvu muzea je tak kolem třetí až čtvrté hodiny, kdy na nadšeného modeláře narazíte nejčastěji. Nedalo mi to a zeptal jsem se, jaká je nejčastější otázka, kterou od návštěvníků dostává. Jeho práci prý nejvíce oceňují ti, kteří se modelařině sami věnují a uvědomují si, kolik času asi tak za jeho počinem může být. A ti ostatní?
„Ptají se mě, kde jsem bral to odhodlání. Recept je ale vlastně hrozně snadný. Postupujete kousek po kousíčku, větev po větvi okolo dráhy, tašku po tašce na střechách. Nespěchat a neříkat si, že letos musím stihnout nějaký určitý úsek. Prostě nemluvit, pracovat a radovat se z každé nové maličkosti, kterou se mi podaří dokončit. To je můj nejlepší recept,“ prozradil Tarnutzer.
Jak do Švýcarska a jak se pohybovat po jeho území
Do Švýcarska se nejsnáze dostanete letecky. Pokud se po zemi nechcete pohybovat vlastním autem, je cesta letadlem nejefektivnější. Nejpraktičtější je let s aerolinkami Swiss do Curychu, který trvá pouze něco málo přes hodinku, na lince létají tři spoje denně.
Ideálním způsobem, jak i v rámci kratší dovolené vidět ve Švýcarsku co nejvíce, je pořízení Swiss Travel Passu (STP). S ním máte neomezené množství cest vlaky, autobusy, loděmi i městskou veřejnou dopravou spolu se vstupy do více než 500 muzeí a na některé lanovky.
Cena pro dospělého za třídenní pas do druhé třídy je asi 6389 korun, čtyřdenní vyjde na 7726 korun, osmidenní stojí 10 973 korun a 15denní přijde na 12 025 korun. Děti do šesti let cestují zdarma, děti od šesti do šestnácti let cestují zdarma v doprovodu alespoň jednoho rodiče, který je držitelem STP. Samostatně za ceny o třetinu levnější. První třída vyjde zhruba o tři pětiny dráž.
Měl jsem srdce v kalhotách, přiznal Čech po zásahu letadla bleskem
