Malta jako pevnost střežila Středozemí před Turky

To se stalo v červenci 1565. V čele obránců Malty stáli odvěcí nepřátelé Turků a všech ostatních nevěřících, rytíři Řádu sv. Jana z Jeruzaléma.

Vítězství na Maltě oslavovala celá Evropa, neboť z ostrova to je kousek k italským břehům. Kdyby jich Turci dosáhli, znamenalo by to bezprostřední ohrožení papežského Říma.

Aby ostrov ještě lépe opevnil, dal velmistr řádu Jean Parisot de la Vallette už v roce 1566 úkol architektu Francescu Laparellimu, aby vyprojektoval město, které pak na velmistrovu počest nazvali Valletta.

Temeno mohutného skalního výběžku Sciberras bylo srovnáno a podle přesných plánů se začalo stavět. Obdélníkový půdorys byl rozdělen dvanácti příčnými a devíti podélnými ulicemi. Zejména ty hlavní jsou široké a rovné, aby se jimi rychle a bez překážek mohlo přesouvat vojsko. V letních vedrech navíc funguje toto uspořádání jako přirozená klimatizace, vítr může ulicemi volně profukovat.

Než se začalo stavět, byla ve skále vyhloubena kanalizace, na níž byla napojena každá budova. Žádný dům nesměl vyčnívat do ulice, mezi budovami nesměly být proluky, v nichž by se ukryl nepřítel. Kromě kanalizace, dvakrát denně proplachované mořskou vodou, byl zaveden efektivní systém svozu a likvidace odpadu.

Bylo to zřejmě poprvé v dějinách, že celé město vzniklo s jasnou koncepcí a podle plánů na rýsovacím prkně. Svým uspořádáním a fungováním Valletta daleko předčila všechna tehdejší města.

Maltská metropole je městem, které návštěvník snadno zvládne za jediný den. Většina paláců je nepřístupná, sídlí v nich státní úřady, takže zbývají muzea, kostely a audiovizuální průřez dějinami Malta Experience v pevnosti San Elmo.

Zážitkem je však samotná procházka ulicemi města. Balkóny, portály, dveře a klepadla na nich, celky i detaily působí jako kulisy hollywoodského filmu, které ještě nestačily rozebrat.

Kostel sv. Jana, hlavní svatostánek maltézských rytířů, má sice všechny znaky katedrály, ale ve skutečnosti je to "katedrála jenom jako." Ta pravá totiž stojí v Mdině, původní metropoli ostrova.

Chrám sv. Jana je majestátní, byť zvenčí poměrně prostá, barokní stavba s bohatou vnitřní výzdobou. Podlaha je vyložena 369 mramorovými deskami, pod nimiž jsou uloženy ostatky rytířů. Každá z osmi lóží má svou kapli, v níž se snažila nádherou a nákladností předčít ty ostatní. Nejpůsobivější částí chrámu je ale mramorový hlavní oltář, vyzdobený zlatem a drahým kamením.

V kapli německé lóže je mj. náhrobní deska, pod níž podle nápisu odpočívá český šlechtic hrabě Thun. V kostele jsou pohřbeni ještě další dva čeští rytíři. Jejich náhrobní desky však jsou zakryty kobercem, po němž procházejí návštěvníci.

Maltské souostroví sestává ze tří ostrovů. Největší je Malta, druhý je Gozo a v osm kilometrů širokém průlivu mezi nimi trajekty obeplouvají ostrůvek Comino. Jednodenní návštěvník toho na Gozu moc nestihne. Navštíví hlavní město Victoria, prehistorický chrámový komplex Ggantija, jeskyni, v níž nymfa Kalypso držela sedm let v zajetí Odyssea a shora pohlédne na blízkou písčitou pláž Ramla.

Pak se jede k mořskému oku, kde na skalách rostou houby, které ve středověku nahrazovaly penicilin. Poté zpět do Victorie, prohlédnout si katedrálu v Citadele, na trajekt a zpátky na Maltu.