Hlavní obsah

Málo známé poklady chorvatského ostrova Brač

Právo, bor

Brač je třetí největší z jadranských ostrovů a je také nejvýše položený. Nejznámějším místem na Brači je Bol. Tamní pláž Zlatni rat – úzký oblázkový klín vybíhající do moře – je údajně nejhezčí z chorvatských pláží.

Foto: Profimedia.cz

Pláž Zlatni rat

Článek

Příroda se ostrovu postarala i o další poklad, který tvoří jeho bohatství. Je to pověstný bílý kámen, něco mezi vápencem a mramorem, který se už několik staletí těží u městečka Pučišča na severní straně ostrova.

Foto: Profimedia.cz

Krajina Brače střídá kámen se zelení

Jako stavební materiál je natolik proslulý, že ho z Brače vozili až do Ameriky, když ve Washingtonu stavěli Bílý dům. Používal se také na stavby a rekonstrukce významných budov v mnoha evropských metropolích. Navzdory svému jménu není bračský kámen jen bílý, jsou v něm odstíny šedé, zlatavé, růžové.

Opomíjené dějiny

Ke škodě ostrova se málo ví o jeho dějinách. Přesněji řečeno, ví se toho dost, ale na rozdíl od Hvaru a Korčuly, nedokázal zatím Brač své dějiny „prodat“ a učinit z nich další z důvodů, proč by tam návštěvníci měli jezdit.

V osadě Škrip ve vnitrozemí se na návsi povalují dva sarkofágy z římských dob, které by byly ozdobou každého muzea. Ze zdí kostelíku sv. Jadra ze šestého století u silnice do Škripu se drolí kameny a padají do vysoké husté trávy, kterou je zarostlý.

Foto: Profimedia.cz

Osada Škrip

Kámen na Brači lámali už Římané a v lomu nad obcí Splitská je ve skále z oněch dob vytesána postava Herkula. Pokud nemáte znalého místního průvodce, nenajdete nejen Herkula, ale ani někdejší lom.

Na Korčule si zakládají na tom, že je to jedno z míst, kde se možná narodil benátský dobrodruh a cestovatel Marco Polo. Na Brači se narodila osobnost mnohem významnější — Helena, která svého syna, římského císaře Konstantina, přiměla k tomu, aby křesťanství povýšil na oficiální náboženství své říše a tím vlastně většiny západního světa.

Je s podivem, že na Brač nepřicházejí procesí křesťanů z celého světa, aby vzdali hold té, která se přičinila, že přestali být pronásledováni a mečem trestáni za svou víru.

Poklady v pustině

Poslední představený kláštera v Blace, v nejzapadlejším místě, které si člověk umí představit, Nikola Miličič, zemřel v roce 1963. Zůstala po něm v té pustině, kam se člověk dostane jen pěšky, vzácná a bohatá knihovna, mohutný Zeissův hvězdářský dalekohled, klavír, obsáhlá vědecká korespondence a stohy ročenek, které mu ještě donedávna posílala americká Národní astronomická společnost.

Foto: Profimedia.cz

Kláštěrní komplex Blaca

Brač je zkrátka ostrovem rozličných pokladů. Ale zdá se, že tím, co mu chybí, je schopnost se o ně náležitě starat.

Související témata:

Výběr článků

Načítám