Článek
Na místě dnešního zámku původně stával hospodářský dvůr nazývaný Leptač. Roku 1513 se stal majetkem Rožmberků a v roce 1569 jej Vilém z Rožmberka věnoval za vykonané služby rožmberskému regentovi a budovateli jihočeských rybníků Jakubu Krčínovi z Jelčan. Ten o pár let později, v roce 1577 začal v těchto místech budovat dvůr nový s rozsáhlou loveckou oborou, v níž choval okolo tří tisíc kusů zvěře.
Obora patřila k největším v Čechách a Rožmberkové zde chovali nejen hřebce a jeleny, ale například i velbloudy či slona. Rožmberskému vladaři se takto půvabně položený dvůr zalíbil, a proto jej roku 1579 s Krčínem směnil za městečko Sedlčany s deseti vesnicemi.
Název vymyslel Vilém z Rožmberka
Tím se tedy sídlo opět navrátilo do rukou Viléma, který jej nechal v letech 1582–1589 přestavět na renesanční zámek Kratochvíle. Stavbou byl pověřen vlašský stavitel Baldassaro Maggi z Arogna, který zámek postavil po vzoru italských vil.
Zahrada je oázou klidu.
Po Vilémově smrti (1592) se Kratochvíle dostala do držení posledního rožmberského vladaře, jeho bratra Petra Voka. Na zámek se přestěhoval v roce 1598 poté, co vypukl v Českém Krumlově mor. V roce 1601 však Voka přiměla nepříznivá finanční situace k prodeji nejen českokrumlovského panství, ale také zámku Kratochvíle císaři Rudolfu II. Zajímavé je, že ten zámek nikdy nenavštívil.
V roce 1622 pak další Habsburk Ferdinand II. zámek daroval Janu Oldřichu z Eggenberku. Dále v roce 1719 vlastnili Kratochvíli i Schwarzenbergové, kteří ji však mnoho nevyužívali. V 19. století se na zámku zřídil archiv, úřednické byty, sloužil též jako sirotčinec a roku 1922 jej převzal stát. Po válce proběhly jeho hlavní rekonstrukce a následně byl zpřístupněn veřejnosti.
Křížová cesta v nejmenším středočeském městě je oázou klidu
V roce 2011 dostal zámek Kratochvíle stejnou podobu, jakou měl během vlády posledních Rožmberků.
Zahrada je vhodným místem pro odpočinek
Zámek obklopují zdi s baštami, kaple, vstupní věž, hospodářské budovy a vnitřní zahrada, kterou od zámecké vily odděluje vodní příkop. Do parku vcházíme mohutnou vstupní branou s věží. Přímo za ní si ihned všimneme zámku s vodním příkopem. Zámecká zahrada byla vybudována v renesančním slohu a jednotlivé záhony jsou tvořeny do geometrických obrazců. Stěny ohrady jsou zdobeny malovanou architekturou a postavami lovců, jejichž autorem je německý malíř Georg Widman.
Poklidnou zahradu doplňují fontány.
V zahradě narazíte na elegantní bílé pávy.
V areálu můžeme zahlédnout nejen labutě obývající vodní příkop, ale i korzující pávy. V zadní části najdeme dokonce i fontánu s lekníny. Za pozornost stojí rovněž záhony s dobovou bylinkovou zahrádkou nebo s rajčaty a jahodami. Cesty okolo vodního příkopu jsou lemovány jabloněmi, což v parnějším dni uvítáme.
Přímo v zahradě je dokonce cukrárna Sloní bašta s venkovním posezením, a tak se tu můžeme zastavit a dát si i něco dobrého. U vchodu nás naproti pokladně láká hezký krámek se suvenýry a v předzámčí nechybí ani restaurace.
Do komnat
Při prohlídce zámku se blíže seznámíme s životem Viléma z Rožmberka a jeho bratra Petra Voka. Uvnitř opět narazíme na díla Georga Widmana, a to jak ve vstupní části, tak například v jídelně. V letošní sezoně byl v přízemí nově otevřen pokoj synovce posledních rožmberských vladařů Jana Zrinského ze Serynu. Dále nahlédneme do pokojů, které jsou věnovány Petru Vokovi. Uvidíme tak například jeho pracovnu či ložnici.
Pokračujeme do velkého horního sálu s vlašským krbem, jenž byl využíván především při společenských setkáních. Proto se právě zde konají ty nejvýznamnější kulturní akce. Poté zavítáme do Zlatého pokoje, který byl užíván především Vilémem z Rožmberka.
Malby na stěnách jsou dílem George Widmana.
Nejokázalejší místností zámku je Zlatý sál s ohromující dlažbou a zdobenou klenbou, na jehož výzdobu bylo použito plátkové zlato. Tento sál je zařízen jako hodovní. Také si prohlédneme Vilémovu pracovnu neboli Vladařův pokoj. Poslední místností, do níž zavítáme, jsou Lázně, tedy dobová koupelna.
Výstava v pavilonu Markéta
V těsné blízkosti zámku se nachází i dostihové závodiště, kde se každý rok na konci června pořádají Netolické dostihy. Velkým lákadlem jsou pro návštěvníky také časté výstavy, koncerty či divadelní představení.
I my jsme měli při naší návštěvě na jednu výstavu štěstí. V zahradě se nachází pavilon Markéta, a právě zde je do 4. září umístěna výstava grafik herce Viktora Preisse, která rozhodně stojí za zhlédnutí.