Malebné středověké město, které proslavil James Bond, je v obležení výletních lodí

O množství výletních lodí, které každodenně míří do Kotoru, nyní informovala agentura Reuters. O negativních vlivech nadměrného turismu spojeného s „prokletím“ známým jako výletní lodě ale Guardian pojednával již před pěti lety.

Obrovský zájem turistů je kombinací nevšedního půvabu Kotoru, jehož staré město je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, spolu s bondovskou historií.

Tržby z turismu se sice téměř ze čtvrtiny podílejí na hrubém domácím produktu země, obyvatelé 23tisícového města si ale stěžují, že v ulicích Kotoru už se nedá hnout, natož projet, a výletní lodě si vybírají nemalou daň na mořské zátoce, na jejímž břehu se město nachází. Vyjma obrovských lodí v přístavu denně kotví i množství jachet a člunů.

V současnosti činí poplatek za jednodenní vstup do města od návštěvníků z lodí 1,09 eura, tedy spíše symbolických 27,54 koruny.

„Ve městě je spousta lidí. Všude jsou obrovské davy, spousta průvodců vede skupiny turistů. Navíc není kde zaparkovat, což způsobuje masivní dopravní zácpy,“ uvedla Doris Dajkovičová, která ve městě žije.

„Množství připlouvajících lodí v posledním desetiletí neustále narůstá, v minulých letech dosáhl počet zhruba 500. To je ve městě jako Kotor značné množství, není neobvyklé, že tu kotví tři nebo čtyři výletní lodě najednou. V důsledku toho zažíváme na velmi malém prostoru velmi velké množství návštěvníků,“ dodal ředitel kotorské turistické organizace Jovan Ristic.

Nejedná se však jen o diskomfort místních, ale vlastně i turistů. Množství výletních lodí negativně ovlivňuje tamější mořský ekosystém.

„V případech, jako je tento, obzvláště když je dopad intenzivní a dlouhodobý, poškození obvykle převáží výhody. Krása zátoky je naším nejcennějším zdrojem a je i důvodem, proč lidé, výletní lodě a turisté přijíždějí do Kotoru. Je to něco, co musíme zachovat,“ popsala mořská bioložka Milica Mandicová s tím, že by nechtěla, aby se město proslavilo masovým turismem a špatnou kvalitou vody, protože obnovit bývalou nádheru kotorského zálivu by pak už bylo těžké.

Kupříkladu devadesát kilometrů vzdálený chorvatský Dubrovník, který též spadá pod UNESCO, v roce 2017 zavedl plán respektující město, v jehož rámci nesmí počet návštěvníků z výletních lodí přesáhnout 4000 najednou.

Podle Guardianu je navíc Kotor v tomto směru výrazně zranitelnější než Dubrovník, není totiž součástí Evropské unie a nevztahuje se tak na něj její legislativa. Lodě mohou v Kotoru používat levnější ropu, jež obsahuje síru, neexistují ani omezení hluku, který negativně ovlivňuje podmořské obyvatele, zejména ryby, delfíny a želvy.

Pokud se všechny výletní lodě současně nevejdou do přístavu, kotví v zátoce, což způsobuje mechanické poškození organismů jako korály a hvězdice.

„Takové množství výletních lodí vyžaduje studii, která by definovala maximální zatížení životního prostředí,“ uzavřela Mandicová.