Malebné okolí Mosely a Rýna lemují vinice, staré hrady a středověká městečka

Zrak ale není jediným smyslem, který si v tomto malebném kraji přijde na své. Chuťové a čichové buňky podráždí zdejší lahodné bílé víno, třeba proslulý ryzlink. Vždyť Porýní-Falc a Hesensko patří mezi nejvyhlášenější vinařské oblasti nejen u našich západních sousedů, ale po celém světě.

Jistým kulinářským zážitkem pak bude návštěva některé z místních prvotřídních restaurací, v nichž se snoubí moderní gastronomie s osvědčenou německou kuchyní.

Kombinaci současných trendů a tradičních hodnot nabízí například restaurace a hotel Backer’s v Trevíru. Věhlasný podnik provozuje Wolfgang Becker, šéfkuchař a držitel dvou michelinských hvězdiček, se svou ženou Christine. Ubytování a kulinářské zážitky hostům nabízejí nejen v ultramoderní budově, ale i v sousedním domě, který zcela zapadá do starší zástavby v okolí.

Starobylý Trevír je vůbec kulinářským a vinařským rájem. Pan Becker zde není zdaleka jediným držitelem nejuznávanějšího kuchařského ocenění.

Vinná réva se pak rozprostírá na svazích přímo okolo historického středu. Tak tomu bylo už za starých Římanů, kteří město Augusta Treverorum v prvním století před naším letopočtem založili. Velkoryse plánované sídlo, které je dnes považováno za nejstarší město Německa, bylo ve své době největším na sever od Alp a ve 4. století se zde dokonce usídlil císař Konstantin. Na připomínky této slavné doby narazí turista při prohlídce Trevíru doslova na každém kroku.

Symbolem města je monumentální Černá brána z 2. století, která dává tušit, jak mohutné bývalo římské opevnění. Dodnes stojí i Konstantinův trůnní sál, který ve středověku sloužil jako sídlo mocných trevírských biskupů a nyní jako evangelický kostel.

Nedaleko od něj se rozprostírá areál někdejších císařských lázní, z nichž se dodnes dochovaly jen ruiny, ale také dva kilometry podzemních chodeb.

Římany pamatuje i trevírský dóm, nejstarší německá katedrála vůbec. Své stopy na něm však při mnoha přestavbách zanechal snad každý architektonický styl, od románského po rokoko. Chrám podle legendy, již potvrzují i archeologické nálezy, vyrostl na místě paláce Konstantinovy matky, císařovny Heleny. Tato zbožná žena Trevíru také odkázala jednu z nejuctívanějších křesťanských relikvií – roucho, které údajně nosil Ježíš Kristus.

Trevír ale neuchvacuje jen antickými monumenty. Nezapomenutelná je procházka starobylými uličkami ve středu města.

Z Trevíru se řeka Mosela klikatí ještě více než sto kilometrů do Koblence, kde se vlévá do Rýna. Její údolí je lemované strmými svahy, posetými malými a nepřístupnými vinicemi.

Svažitý terén je pro pěstování révy příhodný – umožňuje slunečním paprskům, aby se do vinice opíraly mnohem intenzivněji než na rovině. Zároveň ale vinaře odsuzuje k těžké fyzické práci, neboť se kvůli nepřístupnosti svých vinic musejí obejít bez pomoci strojů.

Thorsten Melsheimer, jehož rodina se v městečku Reil věnuje vinařství již po pět generací, si nad tím nezoufá. Náročnější způsob výroby, při němž se drží starých konzervativních postupů, si zvolil sám. Nevyužívá chemii, do svého ryzlinku nepřidává cukr a nechává jej fermentovat zásadně v dubových sudech. Za dodržování těchto a dalších zásad si vysloužil právo používat prestižní označení EKOVIN.

Podobně nesnadnou cestou se vydali manželé Andreas a Suzanne Barthovi z Niederfellu. Když před 20 lety s vinařstvím začínali, neměli o této náročné činnosti ani ponětí, jen spoustu elánu a nadšení. Jejich vinice se rozkládají na příkrém svahu nad Moselou, jenž předchozí generace vinařů zmírnily terasami tvořenými z kamenných zídek.

Trvalo spoustu let, než začala těžká dřina nést ovoce: teď už ale jejich vína sbírají ceny a postupně nabývají věhlasu okolních značek, které už u Mosely fungují po mnoho generací.

Okolo Rýna stejně jako na Mosele převládají odrůdy pro výrobu bílého vína. Z celé produkce vinařské oblasti střední Porýní, která se rozprostírá mezi Koblencem a Bingenem, připadá 67 procent produkce na ryzlink.

Tento region, který byl právem zapsán na seznam světového dědictví UNESCO, si však zaslouží pozornost i z jiných důvodů. Rýn po staletí sloužil jako rušná vodní stezka, po níž obchodníci dopravovali své zboží. Z toho bohatla města ležící podél jeho toku, výběr daní a cel jim přinášel vysoké zisky. Jenže jmění zase přitahovalo nepřátele, kteří se jej mnohdy chtěli násilím zmocnit.

Proto na téměř každém vrchu nad Rýnem vyrostl mohutný hrad a hrázděná města sevřel prstenec pevných hradeb. Řada těchto působivých staveb se dochovala do dnešních dnů a tvoří nedílnou součást scenérií, které se skýtají turistům plavícím se na výletních lodích po Rýnu.

Původní středověké opevnění, hrad i historická městská zástavba se zachovaly například v dvoutisícovém Bacharachu, který je z jedné strany obklopen vodami Rýna a z druhé strmými vrchy. Oblíbené jsou procházky po opevnění, odkud se otevírají nádherné výhledy na řeku i město.

Z kdysi nedostupného hradu Stahleck se stal hotel, v němž je naopak ubytování velmi dostupné. Přespání i se snídaní zde vyjde na 20 eur (520 Kč).

Ve středu města stále ještě převládají staleté hrázděné domy, v nichž se často nacházejí stylové restaurace nebo vinařství. Nedaleko od něj se nad řekou tyčí pověstmi opředená skála Lorelei. Právě pod ní se nachází nejnebezpečnější úsek Rýna, na němž zrádná skaliska a rychlý proud zpečetily osud mnoha lodí. Od nepaměti je s Lorelei spojen také příběh o víle stejného jména, která měla svým zpěvem lákat plavce do záhuby.

Existuje nepřeberné množství způsobů, jak tento půvabný kraj poznávat: lodí, vlakem, autem, pěšky anebo nejlépe na kole. Střední Porýní je na cyklisty dokonale připraveno, pohodlí jim zajišťuje bohatá síť cyklostezek, ubytování pak řada kempů, hotelů a penziónů, v nichž turistu přivítají milí a usměvaví lidé, ať už přijel čímkoli.