Hlavní obsah

Maďarské termální lázně navštěvuje stále víc cizinců

Právo, Ivan Vilček

Celá tisícovka termálních pramenů láká do Maďarska stále větší počet turistů, kteří míří do zdejších termálních lázní. Výhodný kurz forintu, dlouhodobá tradice lázeňství a dobré služby lákají především Němce, Rakušany i Čechy.

Foto: Profimedia.cz

Lázně Széchenyi v maďarské Budapešti

Článek

Jak Právu potvrdili na obchodním oddělení lázní Bük na západě země, Němci a Češi zde tvoří až polovinu návštěvníků a dalších 15 procent jsou Rakušané. V případě občanů Rakouska jsou to převážně důchodci, kteří si pobyt hradí sami z vlastní kapsy. „Maďarské lázně jsou kousek za rakouskou hranicí. Zdejší termální prameny mi dělají dobře na klouby,“ pochvaluje si Franz ze Salcburku.

Günter z Mnichova si nemůže vynachválit maďarské jídlo. „Jezdíme sem s manželkou pravidelně. Jsme moc spokojeni, ale při zdejší kvalitní a kalorické stravě je problém nepřibrat,“ ukazuje své kulaté břicho. V uplynulých letech utratili Rakušané v Maďarsku ročně v průměru 120 miliard forintů (asi 10 miliard korun). Až třetinu z této částky utratili na lázeňské pobyty.

Maďarské Karlovy Vary

Další oblíbené lázně jsou ve městě Hévíz nedaleko Balatonu. Léčí se zde především nemoci pohybového ústrojí. Složení lázeňských hostů je zde podobné, když převažují návštěvníci z německy mluvících zemí. V posledním období však Hévíz objevili také Rusové a Ukrajinci. Místní podnikatelé si rusky mluvící klientelu pochvalují.

„Na nějaký ten forint většinou nehledí a rozhýbali i zdejší trh s nemovitostmi,“ říká László Kolontáry. Andrej z Jekatěrinburgu si v Hévízu koupil byt. „Dal jsem na radu kamaráda, který tvrdil, že lázně Hévíz jsou ještě lepší než české Karlovy Vary. Nelituji toho,“ říká. V ulicích je často slyšet ruština a množí se i nápisy v azbuce.

Prameny objevili už Římané

Zájemci si mohou vybrat z téměř stovky maďarských lázeňských měst a městeček. Blahodárné účinky termálních pramenů na území dnešního Maďarska objevili už římské legie. Nedaleko dnešní Budapešti vybudovali Římané lázeňské město Aquincum. Teplé prameny využívali především k léčení a rehabilitaci legionářů znavených bojem.

Římané důmyslně využívali výhřevnost pramenů také k vytápění svých příbytků. Archeologové zde objevili pozůstatky domů s dvojí podlahou, v nichž protékala teplá voda, a starověké podlahové vytápění bylo na světě. Podobně objevili výhody zdejších termálních pramenů o několik století později také Turci.

Související témata:

Výběr článků

Načítám