Luhačovicemi za básníkem dřeva

K těm nejkrásnějším patří domy, jež vznikly na počátku 20. století podle návrhů architekta Dušana Jurkoviče.

Vydejte se na procházku po Luhačovicích a uvidíte, že se při pohledu na Jurkovičovy lázeňské domy neubráníte nostalgii po "starých zlatých časech". Některé jsou sice určené pouze pro ubytované hosty, takže je můžete obdivovat jen zvenku, do jiných ale můžete i nahlédnout.

Slovenský architekt Dušan Samo Jurkovič, kterému se přezdívalo básník dřeva a jehož lidové stavby jsou rozesety po celé republice, ovlivnil tvář Luhačovic zcela zásadně. Na počátku 20. století získal zakázku na přestavbu lázní ve slovanském duchu a práci v tomto lázeňském městě se pak soustavně věnoval celých dvanáct let.

Pouť po jeho stavbách můžete začít u té nejznámější, která dnes nese jeho jméno - u Jurkovičova domu přímo vedle kolonády. Původně zde stával Janův dům, ústav s nejdelší léčebnou tradicí ve městě. Hned zpočátku svého působení v Luhačovicích se v roce 1902 Jurkovič pustil do jeho zásadní přestavby.

Pro svou pestrou vnitřní i vnější barevnou výzdobu si budova ve své době vysloužila pojmenování "barevná pohádka". Zaujala líbivou kombinací různých materiálů od dřeva až po beton a sušené hliněné cihly. Dodnes je označována za dominantu města a jeho nejkrásnější stavbu. Patří k nejvyhledávanějším lázeňským domům, pacienti zde obdivují stylově zařízené interiéry vybavené replikami dobového nábytku. Dům se doslova leskne novotou, v roce 2002 totiž prošel nákladnou rekonstrukcí, při níž byl dovybaven o bazén, saunu a restauraci. Jeho krásu můžete obdivovat zvenčí například při posezení ve venkovní kavárně. Pokud máte eminentní zájem prohlédnout si i interiér, v recepci vám jistě vyhoví.

Působivá je také vila Jestřabí nacházející se na kraji lázeňského parku a sloužící jako komfortní lázeňský hotel, a sousední Hudební pavilon. Jeho zvláštností je, že vypadá, jako by stál na kuří noze". Před lety se v něm k poslechu hrálo každý den. Dnes slouží ke koncertům už jen občas, lázeňští hosté ho ale využívají k odpočinku a posezení.¨

Za zhlédnutí stojí i Sluneční lázně z roku 1903, jejichž dominantu tvoří vstupní budova a otevřené kabinky se závěsy po stranách bazénu. Na terasách plovárny hosté odpočívali na dřevěných lehátkách, v sousedním sportovním areálu mohli využívat hřiště na volejbal či gymnastické nářadí. Dnes už plovárna neslouží svému účelu, bazén není využitelný, protože jsou v něm trhliny. Památkově chráněná budova je zakonzervována a v letních měsících se tam konají prohlídky.

Z dalších Jurkovičových staveb můžete obdivovat ještě Vodoléčebný ústav přebudovaný v roce 1909 ze starého mlýna, vilku Chaloupka v kopci nad kolonádou nebo vilu Vlastimilu v Pražské čtvrti, kde údajně Leoš Janáček při svém pobytu promýšlel svou operu Osud a také napsal Zápisník zmizelého.

Jurkovič toho pro Luhačovice připravoval ještě víc, některé návrhy ale zůstaly nerealizovány. Kdo ví, jak by dnes lázně vypadaly, kdyby došlo třeba na jeho plány se zásadní přestavbou Lázeňského náměstí či kolonády.

Jedna z nejslavnějších luhačovických Jurkovičových staveb už bohužel neexistuje. V roce 2002 lehla popelem Slovácká búda, oblíbené výletní místo s restaurací, vinárnou a venkovní terasou, v níž se na začátku století scházel výkvět českých a slovenských žurnalistů, spisovatelů a politiků. Její krásu už je možné obdivovat pouze na dobových fotografiích.

Dušan Samo Jurkovič (1868 až 1948) byl slovenský architekt, hlavní představitel osobité secesní architektury inspirované lidovým stavitelstvím a výtvarným uměním. Jeho stavby jsou rozesety po celém českém i slovenském území. Mezi jeho nejvýraznější počiny se kromě Janova (nyní Jurkovičova) domu v Luhačovicích řadí ještě vila dr. Náhlovského v Praze-Bubenči nebo přestavba zámku v Novém Městě nad Metují. Proslulé jsou i jeho půvabné budovy Libušín a Maměnka na Pustevnách.

Jen kousek od lázní se nachází místo jak stvořené pro romantické duše: Jezírko lásky.Malá přehradní nádrž uprostřed lesa, hluboká asi jeden metr, byla kdysi vybudována jako zásobárna vody pro lesní zvěř.

Přes tento pragmatický původ je opředena také tajuplnými pověstmi. Podle jedné z povídaček údajně v jezírku kdysi zahynuli dva mladí nešťastní milenci, kteří si nebyli souzeni a lesem se v noci snažili prchnout z domova. Říká se také, že kdo si chce pojistit štěstí v lásce nebo manželskou věrnost, měl by v jezírku omočit levý ukazováček.

Před pár lety město nechalo okolí nádrže upravit. Návštěvníci tak mohou využít nejen dřevěné lavičky, ale i altánek s krytým ohništěm. Odpočinek u jezírka obklopeného bujnou vegetací je skutečným balzámem na nervy.

K jezírku se lze dostat ze silnice po cestě vydlážděné kameny, nebo po cyklotrase Obora. Je určena méně zdatným cyklistům a dětem, začíná v Luhačovicích nad pramenem Ottovka, je dlouhá osm kilometrů a má maximální převýšení 146 metrů. Kromě Jezírka lásky nabízí ještě zastávku na vrchu Krhova, u takzvaných Slovanských mohyl, bývalého staroslovanského pohřebiště. V minulosti se tam našlo celkem šest desítek mohyl z 9. století. Nálezy z nich jsou dnes uloženy v muzeu.

Okolí Luhačovic je protkáno značenými trasami, které jsou vhodné nejen k běžné turistice, ale i takzvané severské chůzi.

Tato fitness aktivita, jednoduše popsaná jako svižná chůze se speciálními holemi délky sjezdových lyžařských holí, u nás nabývá na stále větší oblibě. Je totiž velice efektivní. Díky hůlkám se při chůzi zapojuje do pohybu 90 procent všech svalů v těle. Severská chůze je vhodná i pro málo zdatné sportovce v pokročilém věku. U lidí s nadváhou snižuje zátěž kolen. Při severské chůzi spálíte až 400 kalorií za hodinu, zatímco při normální chůzi jen 280.

Lázně Luhačovice spolu s Klubem českých turistů loni možnosti pro vyznavače severské chůze vylepšily. Běžné turistické trasy jsou nyní propojeny s lázeňskými. Výsledkem je snadnější orientace.

Výchozími místy celého systému jsou prameny Ottovka a Aloiska, kde najdete přehledné orientační mapy. K vycházce si můžete vybrat celkem šest chodeckých tras. Nejkratší z nich měří dva kilometry, ta nejdelší patnáct. Jejich seznam a podrobný popis najdete v tištěném průvodci Chodecké trasy Luhačovice a okolí.

Více o severské chůzi najdete na adrese: http://www.czech nordicwalking.com.

Rady a doporučení na cesty

Historie a současnost: První písemné zmínky o Luhačovicích pochází již z roku 1412. Lázeňství se zde začalo rozvíjet v 17. století po objevu pramenů, jež byly poprvé lékařsky zhodnoceny v roce 1669. Nejznámější jsou kromě Vincentky také Ottovka, Aloiska nebo pramen dr. Šťastného. V Luhačovicích se léčí především nemoci dýchacích cest. Nachází se v údolí obklopeném strmými zalesněnými kopci, což mu dodává podhorský charakter.

Jak se tam dostat: Luhačovice leží 25 kilometrů za Zlínem směrem ke slovenské hranici. Pokud pojedete autem po dálnici, u Brna odbočíte na Uherské Hradiště, z něj pokračujete na Uherský Brod a odsud je to do Luhačovic už jen pár kilometrů. Kromě autobusových spojů zajíždí do lázní i vlaky.

Ubytování: V Luhačovicích si můžete vybrat ze všech možných typů ubytování - od apartmánů a pokojíků v klidných čtvrtích až po velké hotely a lázeňské domy v rušném centru. Ubytování v soukromí pořídíte od 180 korun za noc, zprostředkují ho v Městském informačním středisku. Seznam hotelů a lázeňských domů je na www.luhacovice.cz. Na své si přijdou i vyznavači kempování. Mohou se utábořit v autocampingu u Luhačovické přehrady (www.atcluhacovice.cz) ve stanu nebo karavanu (40 korun za noc, děti od 3 do 10 let 25 korun), nebo si pronajmout chatku od 500 korun za den. Kdo chce spojit návštěvu Luhačovic s pobytem u vody, může zamířit také do hotelů u přehrady Adamantino (www.adamantino.cz) nebo Vega (www.hotelvega.cz).

Kam zajít na oběd: V centru města najdete dostatek restaurací, v nichž si můžete dát jídlo za přijatelné ceny včetně obědových menu v cenách kolem 65 korun. Gurmáni by určitě měli zajít do šenku Ogar (www.ogar.cz) v sousedních Pozlovicích u přehrady. V jídelníčku mají vynikající krajové speciality jako halušky s brynzou nebo se zelím za 55 korun nebo pravou valašskou kyselici za 22 korun. Zvláště vyhlášená jsou místní pečená vepřová kolena. Každopádně nelze vynechat ani návštěvu některé z řady kaváren a cukráren v centru i na kolonádě a ochutnat místní lázeňské oplatky. V cukrárnách vám je i ohřejí a chutnají pak znamenitě.

Lázně nejen pro pacienty: V Luhačovicích si můžete užít procedury, i když nejste zrovna nemocní a pobyt vám nehradí pojišťovna. Lázně nabízí řadu programů pro samoplátce na pár dnů i týden. Například týdenní Antistresový program s nabídkou deseti procedur (masáže, bazén, koupele) s polopenzí a ubytováním pořídíte už od šesti tisíc korun. Oblíbené jsou pobyty specializované na regeneraci hlasivek pro všechny, kteří pro své povolání potřebují hlas - od herců a moderátorů až po učitele.

Sportovní vyžití: Okolí města je protkáno řadou zajímavých cyklotras i turistických chodníků. Přímo u kolonády jsou k dispozici tenisové kurty, můžete se také vydat na vyjížďku na koni nebo zajet ke Zlínu na golfové hřiště u lázní Kostelec. Milovníky rybolovu uspokojí Luhačovická přehrada, kde se navíc pravidelně konají rybářské závody.

Suvenýry: Kromě vzorku Vincentky či jiné minerální vody si určitě odvezte krabičku lázeňských oplatků. K mání jsou s různými příchutěmi včetně česnekové. Za krabičku dáte kolem 25 korun. V každé cukrárně také koupíte oblíbený likér Luhačovická bylinná v lahvích různých velikostí a tvarů.

Luha-info: Informace a služby pro turisty poskytuje Městské informační středisko Luha-info na Masarykově náměstí. Zajišťuje i předprodej vstupenek na kulturní akce ve městě, výlety do okolí a průvodcovské služby. V srpnu je otevřeno od pondělí do pátku od 8 do 18 hodin, v sobotu od 8 do 12 a neděli od 13 do 17 hodin, v září jen ve všední dny od 8 do 17 hodin a od října do března od 8 do 16.

WWW adresy: www.luhacovice.cz, www.luhacovice.com, www.lazneluhacovice.cz