Článek
Místo obvyklého jarního tepla a sucha tu byla zima a lilo jako z konve. Netypické změny počasí zasáhly i Ameriku. Za prudkých dešťů padají kameny ze strmých hollywoodských svahů často. Zdejší mladá hornina je nesoudržná.
Když déšť ustal, zastavili jsme na vyhlídce. Urousané Los Angeles, město andělů, se pomalu nořilo z vlhkého oparu. Stejně jako třináct metrů vysoká bílá písmena HOLLYWOOD na protějším kopci. Nápis postavili v roce 1923. Tehdy ho prý ozařovalo 4000 žárovek. Byl to nápad realitní kanceláře, jež prodávala parcely. Po roce měl být odstraněn. Kancelář upadla v zapomnění, nápis však zůstal a proslavil se. Historie umí být ironická.
Z písmene H skočila v roce 1932 dolů nepříliš úspěšná herečka Lilian M. Entwistleová. Spáchala tak sebevraždu. Cynici tvrdí, že to byl slušný sportovní výkon. K vysokým písmenům totiž nevede žádná cesta.
Ve čtyřicátých letech koupil pozemky letecký a filmový magnát Howard Hughes. Miliardář chtěl na tomto místě postavit dům pro svoji tehdejší milenku, herečku Ginger Rogersovou. Vztah se nakonec rozpadl a ze stavby domu sešlo.
Zápletka za 12,5 miliónu dolarů
Před dvěma roky visel osud nápisu na vlásku. Skupina investorů tu chtěla postavit luxusní hotel s více než 300 pokoji, kinem, bazénem, muzeem a s působivou vyhlídkou na město. Současná písmena by vystřídala gigantičtější, 32 metrů velká.
Proti tomuto projektu se vzbouřili obyvatelé Los Angeles v čele s guvernérem Arnoldem Schwarzeneggerem. Shromáždili ve veřejné sbírce 12,5 miliónu dolarů, 900 000 dolary přispěl i pornomagnát Hugh Hefner. Podle něj je tento nápis pro město něčím jako Eiffelova věž pro Paříž. Pozemky pod ním koupili a nápis zachránili. Dnes ho hlídají kamery 24 hodin denně a ten, kdo se k němu přiblíží příliš blízko, riskuje zatčení i pokutu.
Zemětřesení na vlastní kůži
Ve filmových studiích společnosti Universal, v části upravené jako zábavní park, se to hemží modrými deštníky a žlutými pláštěnkami. Jedeme vláčkem, který nás veze od jedné atrakce ke druhé. Jsou inspirované scénami z kasovních trháků studia. Vjíždíme do velké filmové haly. Zavřou se za námi dveře a vypukne zemětřesení.
Jsme ve stanici metra. Dochází ke zkratu elektřiny, srší jiskry a strop se řítí dolů. Shora z ulice sem propadá obrovitý tahač s cisternou. Ta má na sobě varovný nápis: hořlavina 1. třídy. Exploduje?! Z druhé strany se řítí souprava metra, která vykolejí a havaruje na bok. Zastavuje těsně u nás.
Někde se ozývá detonace a dolů se začínají valit proudy vody. Celá země se chvěje i s naším vláčkem. Reálné výkřiky lidí se mísí s těmi filmovými a s ohlušujícím rachotem. Pak se otevřou vrata na druhém konci haly a my z té spouště vyjíždíme ven, do idyly všedního dne.
Před krvelačnými ještěry nás zachránil King Kong
Ta ale netrvá dlouho. V další z hal se ocitneme uprostřed filmového pralesa plného krvelačných tyranosaurů. Větří kořist. Jeden z nich nakloní svou zubatou tlamu až téměř k nám a zařve. V prostorové 3D projekci to vypadá působivě. Máte pocit, že je několik desítek centimetrů od vás. Další zvíře vrazilo do našeho vláčku a chystá se z něj vyzobnout některé z návštěvníků jako pochoutku.
Vtom se odněkud přiřítí King Kong. Obrovitá gorila se pustí do rvačky s hladovými ještěry. Je to boj na život a na smrt. Ozývá se řev, rány a čekám, kdy kolem nás začnou lítat kusy masa a mrtvých těl. Ale všechno dobře dopadne, bodejť ne, před námi jsou přece další atrakce.
Ještě dramatičtější honičku zažijeme v pavilónu věnovaném Jurskému parku, kterým proplouváme na člunu. Závěrečný úprk před ještěry končí pádem do tmy jakéhosi vodopádu. Člun se řítí dolů a vylétne spodkem vysoké budovy do malé říčky. Jeho příď rozrazí gejzír vody a my vyplouváme hned vedle restaurace, ve které si můžeme dát něco teplého do vystresovaného žaludku.
Do studia se vyplatí přijít co nejdřív ráno a jako první absolvovat projížďku vláčkem. Na tu jsou totiž fronty. Denně sem přichází 20 až 30 000 lidí (to je v ČR velké okresní město). Všechny atrakce za jeden den nezvládnete, musíte proto vybírat.
Chodník slávy plný hvězd
Vykračujeme si to po Hollywood Boulevardu. Dívky v černých přiléhavých kombinézách na nás vystrkují své sexy zadečky a zakrývají si obličeje. Nechaly by se fotit, ale za peníze. Radnice však vyzývá turisty, aby těmhle lidem nic nedávali.
Je paradoxní, že Hollywood vznikl v roce 1887 jako křesťanská komunita bez heren a hospod. Měl být protikladem k požitkářskému a hříšnému Los Angeles.
Doby, kdy jsme tu mohli potkávat slavné herce a režiséry jako na běžícím pásu, jsou pryč. Na chodníku slávy, do kterého je zasazeno víc než 2500 hvězd z leštěného mramoru, však míjíme jedno jméno celebrity za druhým. Vypadá to jako defilé showbyznysu.
„Stejnou hvězdu, jen s vaším jménem, vám udělají ve speciálním obchodě,“ vysvětluje nám Michal Kužel, ředitel America Tours. „Ovšem na zdejší chodník si ji nedáte. O tom, kdo se na něm ocitne, rozhoduje Obchodní komora. Každá osobnost musí mít sponzora a zaplatit poplatek ve výši 7500 dolarů.“
Po chodníku se dostáváme k Divadlu Kodak, kde se každý rok v únoru udělují filmoví Oskaři. A také k Čínskému divadlu (Mann’s Chinese Theatre), kde se odehrává řada filmových premiér. Prohlížíme si otisky nohou a rukou filmových hvězd v betonu. Lidé do nich dávají své ruce a fotí si je. Našel jsem tady i otisky hvězdy mého mládí, kačera Donalda.
Úžasná špeluňka
„To je ale fascinující špeluňka,“ říkal jsem si, když jsme míjeli Dům blues (The House of Blues), hospodu s plechovou střechou a vzhledem putyky pro bezdomovce. Stojí přitom ve zdejší části slavného Sunset Boulevardu, který má 40 kilometrů a protíná Los Angeles jako srdeční tepna.
Musel jsem si ten dům vyfotit. Hrají tady nejlepší soul i blues. Smetánka i normální lidé sem chodí popíjet a je zde také kasino.
Jak to? Hazard přece v Kalifornii zakázali? „Návštěvníci si vymění peníze za poukázky a hrají pak o ně,“ vysvětluje Michal Kužel. „To, co jim z nich zůstane nebo co vyhrají, promění při odchodu domů zpátky za peníze.“ Tak jakýpak hazard. Finta, kterou určitě vymyslel mazaný advokát.