Článek
V nabídce jsou parní stroj, rentgenový přístroj, elektrický telegraf, penicilin i historický automobil Ford model T, který se začal vyrábět v roce 1908. Druhou polovinu tvoří Stephensonova lokomotiva, dvojitá závitnice DNA, počítač Pilot ACE, německá raketa V2 a kapsule americké vesmírné lodi Apollo 10.
"Vybrali jsme těchto deset předmětů díky jejich obrovskému významu ve světových dějinách a kvůli jejich vlivu na to, jak žijeme dnes," řekl hlavní kurátor muzea Timothy Boon.
Skuteční návštěvníci muzea budou moci odevzdat hlas rovnou na místě, virtuální návštěvníci potom na internetové stránce muzea.
Muzeum vědy najdete v Exhibition Road poblíž londýnského Hyde Parku. Otevřeno mají každý den od 10 do 18 hodin kromě 24. až 26. prosince. Vstup je zdarma.
Objev peniclínu
Penicilín objevil v roce 1928 skotský doktor Alexander Fleming, který si všiml schopnosti penicilinu hubit mikroby. Ale až roku 1940 se podařilo Ernestu Chainovi a Howardu Florymu izolovat penicilin v laboratoři a dále testovat na zvířatech. Poprvé bylo antibiotikum využito roku 1941.
Parní stroj a jeho využití
Vynález parního stroje je připisován Jamesi Wattovi, který roku 1765 zdokonalil stroje Thomase Saveryho a Thomase Newcomena. Jednalo se o stroje na principu kondenzace syté páry ve válci a využití síly vyvolané podtlakem k čerpání vody. Poháněl nejen parní lokomotivy, ale i parníky, lokomobilu, parní automobil, parní elekterárny a podobně. Lakomobila je prototyp traktoru proháněného parou.
Stephensonova lokomotiva vyhrála závod
Slavná lokomotiva 6. října 1829 u obce Rainhill v Anglii vyhrála závod parních lokomotiv. Každá lokomotiva měla utáhnout zátěž 20 tun. Během závodu neměla žádnou poruchu a uvezla zátěž 19,4 t rychlostí 21,5 km/h. Dva dny nato dokonce vagón s 35 cestujícími rychlostí 46 km/h a sama pak dokonce jela rychlostí 56 km/h.
Rocket měla již žárnicový kotel s částí skříňovou, podélnou i s dýmnicí, výfuk soustavy dyšna - komín a odpružení listovými pružnicemi. Její kotel se prakticky jenom zvětšoval a v principu zůstal stejný dodnes u všech moderních lokomotiv.
DNA odhaluje genetické predispozice
DNA (čili deoxyribonukleová kyselina) je nukleová kyselina, která je nositelkou genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA. První molekulu DNA objevil švýcarský lékař Miescher, ale dvoušrobovitá struktura byla objevena až roku 1952 Jamesem Watsonem a Francisem Crickem. Využívá se hlavně v kriminalistice a medicíně.
Rentgen pomáhá hlavně v medicíně
Rentgenové paprsky objevil německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen.V současné době se rentgen používá v lékařství při zobrazení detailů pevných i měkkých tkání, ve druhém případě je potřeba použití kombinace speciálních technik. Navíc se také rentgen používá ve strojírenství.
Počítač Pilot ACE
V roce 1950 byl ve Velké Británii sestrojen Pilot ACE, který se skládal z 200 oddělených ultrasonických částí. Byl prvním počítačem, který uměl více věcí a byl nejrychlejším své doby.
Raketa V2
Raketa V2 byla první balistická střela používaná za druhé světové války Německem. Jednalo se o jednu z tajných Hitlerových zbraní. Navigační zařízení založené na principu gyroskopické plošiny, umožňovalo dosáhnout přesnosti zásahu cíle 17 km při doletu rakety 300 km.
Ford model T změnil životní styl
Rok 1908 se díky Fordu stal přelomovým. Díky pásově výrobě se automobil stal cenově dostupným. V roce 1999 byl tento model vyhlášen automobilem století.
Kapsule z vesmírné lodi Apollo 10
Čtvrtý pilotovaný let programu Apollo byl v roce 1969 Apoll 10, poslední přípravný před chystaným přistáním lidí na Měsíci, který zkoušel měsíční orbit. Přistávací modul tehdy představoval velký pokrok.
Elektrický telegraf
První elektrický telegraf na elektomagnetickém principu sestrojili v Mnichově roku 1836 Carl Friedrich Gauss a Wilhelm Eduard Weber. Další typ využíval jako detektor zmagnetizované jehly vychylované proudem v blízkých vodičích. Vytvořili ho Sir Charles Wheatstone a William Fothergill Cooke v Anglii. V roce 1839 byl tento systém poprvé použit na železnici.